Že některé týmy neúspěšně řeší problémy se sestavou, jasně ukázalo 4. kolo. ŠK 64 B dorazilo do Kuřimi proti tamějšímu éčku jen v pěti, aby zápas … nakonec vyhrálo 4,5 : 3,5 (!!) O utkání píše kuřimský Martin Heneš následující:
V neděli jsem očekával těžký zápas, už kvůli průměrnému ELO ratingu, ale také proti aktuálně třetímu týmu v tabulce. Dorazil jsem s řádným předstihem, abychom nachystali domácí prostředí.
Začátek zápasu byl poznamenán nešťastnou Emou, která moc nechtěla hrát s “dříve narozenými hráči”. Naštěstí soupeř nastoupil pouze v pětičlenné sestavě a Ema, František Režný a já jsme vyhráli kontumačně. Začátek zápasu tedy začal s velkým očekáváním, protože nám k výhře stačila jen jedna výhra a remíza.
Na prvních šachovnicích to ve střední hře vypadalo vyrovnaně, ale na páté šachovnici, už za kratší konec provázku tahal Jaroslav Mrkos. Po ztrátě dámy již bylo rozhodnuto a jako první končí pátá šachovnice. Jen je trochu škoda, že na konci partie zbylo na hodinách 1h26m.
Na čtvrté šachovnici hraje černými Lubomír Adler proti silnému útoku na královském křídle, který kvůli přesné hře soupeře nakonec prohrává.
Velké očekávání se zaměřilo na třetí šachovnici, kdy František přešel do divoké věžové koncovky s pěšcem méně. Stále zde byla vidina remízy do doby, kdy osamocený c pěšec spěchal na proměnu a pozice králů hrála ve prospěch soupeře. Nakonec tedy i František podlehl silnému soupeři.
Na první šachovnici hraje Honza jen v mírně horší remízové pozici, kde Honza bílými tlačil na dámském křídle a soupeř na královském. Nakonec byla přijata remíza s vidinou výhry na druhé šachovnici, která by nám zaručila výhru.
Na druhé šachovnici to vypadalo dobře a pěkné postavení střelců a aktivita figur slibovala hezký výsledek. Bohužel soupeř našel krásnou oběť Sxa6, získal velmi silný útok a Pavlovi se již nepodařilo schovat krále do bezpečí a byl konec.
Další, kdo si dovolil dorazit na uktání pouze v pěti, bylo kuřimské déčko. Tady se však už zázraky nekonaly a Jundrov D po zásluze zvítězil nad kuřimským torzem 5 : 3.
Ostatní utkání už naštěstí probíhala bez kontumací. Vysokou prohru 1,5 : 6,5 domácích Střelic proti Kuřimi C popisuje Jan Pešl na kuřimském webu pod trefným názvem Céčko rozstřílelo Střelice. Občas i slepými náboji takto:
Před zápasem jsem Slávka Křenu varoval před hráči domácích, kteří budou hned ze začátku nabízet remízu – vzhledem k tomu, že nakonec vyfasoval rovnocenného parťáka, učinil tak sám, pozice byla zralá na nějaké rozdivočení a to asi nechtěl riskovat.
Honzovi Košatovi bílý obětoval pěšce za nějakou aktivitu, ale Honza tam pak našel pěkné mezitahy, získal i druhého a další pokusy soupeře o aktivitu měly stejný výsledek, tedy ztrátu materiálu – vedeme.
Mezitím získal pěšce i Pavel Rubeš,
ale obáváme se o pozici Jury Hrdiny bez rošády. Obě věže stále v rozích, král v centru a vyhnaný dopředu, kdežto černé věže jsou na volných sloupcích a král uklizený.
Také Broněk Horák nestojí nic moc a ztrácí pěšce, v dalším průběhu pak i kvalitu.
Laďa Kudla tlačí černého hlavně časem (už kolem patnáctého tahu musí soupeř hrát na přídavcích), ale trochu i pozicí.
Já jsem získal pouze trochu více prostoru a za cenu toho, že hraji na méně nebezpečném křídle, kde nejsou králové, a o toho vlastního se musím výhledově obávat. Naštěstí pomohla hrubka, kdy bílý dobrovolně přestává krýt slabého pěšce, o kterého celou dobu jde – pozice se tímto rozpadá a píšeme další výhru.
Prostor má i Vašík a při otevírání pozice získává postupně dva pěšáky, platí za to časem. Jeho taktika je ale na výši i na inkrementu a šťouchem h6 dává jasně najevo, jak partie skončí, i když to bude ještě chvíli trvat. Než se tak stane, vyhrává Laďa v lepší pozici na čas (druhý sloupec partiáře se sotva začal psát) a Pavel bere druhého pika. Protože má k tomu vzdáleného volňase už na šesté řadě, nemá smysl hrát dál, zápas je rozhodnut.
Jurův král se zjevně inspiroval pochodem Davida Navary a ačkoliv přes celou šachovnici musel přejít mezi dvěma černými věžemi a jedním střelcem, závěrečná kombinace znamená přechod do vyhrané pěšcovky, kde výhru jistí právě ten král na poli h7 (u slavného vzoru to bylo na h8, takže Jura neopisoval).
Do vyhrané pěšcovky vynuceně přechází i Vašík a ačkoliv Broněk ve stejný moment už nemá čím hrát a musí vzdát, je v půl jedné vyřízeno výsledkem 6,5:1,5 pro hosty. Výsledek možná až příliš krutý (když zvážím otočení Jurovy partie, rozhodnutí praporkem pro Laďu a moji výhru jednotahovým dárkem), ale my se za něj rozhodně zlobit nebudeme.
Smolným zápasem si prošla Lokomotiva Brno C , která s Moravskou Slavií D prohrála 2,5 : 5,5. Přitom mohla remizovat, to by však její mládežnícké opory nemohly zaznamenat obrovské nehody.
Nejprve bez většího odporu prohrál Stanislav Krasovskyi, jehož věž se zatoulala na h sloupec bez možnosti návratu a nakonec Standa musel odevzdat kvalitu.
Také Václav Buchta byl na první desce krásně přehrán svým soupeřem, když partii jeho soupeř pan Kredl v pozici na diagramu zakončil hezkou matovou kombinací:
1. Vxg7+! Kxg7 2. Vg1+ Sg2 3. Vxg2+ Dg6 4. Dxg6+ Kh8 5. Dh6 mat.
V partii Zeman – Vaceková černá ošálila soupeře ve střední hře a získala celou figuru navíc, počítač hlásí převahu +5,28. Pan Zeman jako správný bojovník nehodil flintu do žita a bránil se, seč mohl. Úporná obrana nakonec slavila úspěch, černá figuru musela vrátit a vznikla vyrovnaná pozice (viz diagram), kde černá mohla s výjimkou braní střelce hrát snad skoro všechno, jen ne následující tah:
1.- Je7?? a po 2. g7 bylo vymalováno a bílý v této neuvěřitelné partii ještě zvítězil…
Velkou tragédií si prošel další lokomotivní mládežník Václav Sedlák. V pozici na diagramu
se s bílými octl v naprosto vyhraném postavení: stačilo si uvědomit slabé postavení černého krále a nepohyblivost černé dámy, která je připoutána k obraně věže d8. Pak by se lehce našel vyhrávající tah 1. Dg5+. A je hotovo. Po 1. – Kh8 2. e5 Db6 43. e6 bílý vyhrává ve všech variantách. Místo toho Vašek zvolil ne tak dobré 1. Vxb5? a partii ještě prohrál.
Chybovali však i hráči Moravské Slavie. Na sedmé desce v pozici na diagramu zvolil
černý Petr Juránek bezvýrazný tah 1. – Sxe2 a partie skončila remízou. Po 1… Sc7 2. Vc1 Vxc1 37. Dxc1 Sxf4 by však vyhrál…
Autor tohoto článku si trpělivým zesilováním pozice došel pro výhru,
zatímco autor komentářů k jednotlivým diagramům Jan Kalendovský zaznamenal svou tradiční remízu.
V bojích o záchranu domácí Ivančice hostily sympatický mládežnický celek ze Znojma a dosažený zápasový bod za remízu 4 : 4 má pro oba celky cenu zlata.
Na 1. šachovnici s bílými hraje Martin Tláskal proti Richardu Nekulovi a blíže s černými Jiří Sysel proti Petru Václavkovi.
Odzadu zleva sedí Marek Peroutka proti Josefu Kolkovi, Matěj Peroutka proti Pavlu Porčovi a Luboš Hemala proti Jiřímu Kočímu.
Vlevo Petr Říčka proti Ladislavu Práškovi, vpravo Jakub Holík proti Liboru Divišovi, přihlíží Filip Čtveráček.
Kapitán Jiří Sysel píše: „Zápas byl bojovný hned od začátku. Ivančice se ujaly vedení díky výhře Josefa Kolka, následovaly remízy v koncovkách na 8. a 6. šachovnici. Hosté korigovali výhrou na 7. šachovnici, domácí se opět ujali vedení výhrou Davida Hampela. Vedli jsme v tu chvíli 3-2 a na 1.desce měl Martin Tláskal kvalitu a na 4.desce Libor Diviš pěšce víc. S ohledem na tuto naši výhodu jsem nabídnul remízu a soupeř ji ihned vzal. Měl jsem slabšího krále horší čas a nechtěl jsem riskovat výsledek družstva. Nakonec Libor přehlédl menší obrat a ztratil 2 pěšce a rázem měl pěšce méně a vypadalo to na prohru. Martin i kvůli tomu hrál tvrdě na výhru a přehlédl manévr koněm a partii s Richardem Nekulou prohrál. A rázem to z vyhraného zápasu vypadalo na celkovou prohru. Tu nakonec odvrátil Libor Diviš s Jakubem Holíkem, když uremizoval věžovku s pěšcem míň. Takže nakonec asi zasloužená remíza 4 : 4“
Tolik tedy ke 4. kolu KPIIB. O zdar tohoto článku se svými komentáři, fotografiemi a analýzami zasloužili David Hampel, Martin Heneš, Jan Kalendovský, Jan Pešl, Jiří Sysel a Petr Škaroupka. Takové množství přispěvatelů se pak samozřejmě odrazí na kvalitě, délce i zajímavosti článku… Všem za jejich práci patří náš srdečný dík.