KPIIA – Sloup prohrál, Kuřim do čela

Šesté kolo nabídlo přímý souboj o první místo mezi Kuřimí a Sloupem. Kuřim vyhrála 6:2. V záchranářském souboji mezi Adamovem a Lipůvkou byl úspěšnější Adamov.

Zápas mezi Kuřimí a Sloupem přiblížily kuřimské stránky a obsáhlý komentář zaslal i Martin Pokladník: „Do Kuřimi jsme si vezli slušnou dávku motivace, ale i respektu k silnému soupeři – koneckonců šlo o zápas dvou týmů v čele tabulky. Začátek utkání pro nás vypadal dobře: žádná katastrofa v zahájení, naopak – Jindra Veselý ve francouzské obraně stál po soupeřově chybě během chvilky získal pěšce a stál v podstatě na výhru. Jak se ale stává, lehce nabyl, lehce pozbyl. Na šachovnici se objevil známý obrazec, kdy bílý proti šachu dámou z h4 představil pěšce g3, aby vzápětí přišel další šach na e4 se současným napadením nekryté bílé věže na h1. Jindra věž po ústupu krále na f2 ve vítězném opojení vzal a v té chvíli jednoduchá past sklapla – bílý dal šach střelcem na b5 se současným odtažným napadením nešťastné nekryté černé dámy. Černému nezbylo nic lepšího, než dámou onen šach zablokovat, čímž se hra materiálně v podstatě vyrovnala (věž, střelec a pěšec proti dámě), ale při velmi zanedbaném vývinu obou stran byla vzniklá situace nepochybně výhodnější pro bílého. Jindrovi se po dlouhém boji podařilo vydřít z partie remízu, ale počáteční optimismus a vidina rychlého bodového náskoku, který by soupeře znervóznil a naše hráče nabudil, se zcela vypařily.

Že je se sloupským družstvem zle, začalo být zřejmé zhruba po 90 minutách hry. Přestože pozice na většině šachovnic vypadaly vcelku vyrovnaně, nejméně polovina našich hráčů už kolem 20. tahu trpěla silnou časovou tísní, na zbylých 20 tahů totiž měla s bídou mezi 20 a 30 minutami. Na 1. šachovnici byl k vidění zajímavý úkaz známý hlavně z partií pana doktora Píše – zatímco našemu Josefu Dirgasovi zbývalo na hodinách zhruba 10 minut, jeho velmi rychle hrající soupeř David Němec nevyčerpal ze své původní časové zásoby téměř nic. Josef se sice nakonec tlaku bílého ve skotské hře ubránil a partie skončila remízou, to však byl na delší dobu jediný bodový zisk našeho týmu.

Nedlouho poté se vzdal Petr Špičák na šesté šachovnici. V anglické hře sice svým dalekonosným bělopolným střelcem získal kvalitu, soupeř však měl kompenzaci v podobě prostorové převahy a aktivnějších figur. Petr se do pozice zamotal a postupně ztrácel další půdu před postupem černého na dámském křídle. Ve chvíli, kdy si soupeř bral kvalitu zpět, už byla pozice bílého zcela beznadějná – jednou z hlavních hrozeb byla rychlá proměna černého pěšce v dámu.

Někdy ve stejné době prohrál na osmé desce Ivo Sedlák s Tomášem Keprtem. Náš snad nejsolidnější hráč stál hezky bílými v jedné z variant poloslovanské, rozhodl se však pro nesprávný plán s postupnou výměnou figur a snahou o tlak na černého c-pěšce. Vznikající koncovka však byla zcela typickou ukázkou boje dobrého jezdce proti špatnému střelci. V typické pěšcové struktuře s většinou bílých pěšců na černých polích se bílý černopolný střelec stal zajatcem ve vlastním táboře, zatímco černý jezdec měl na výběr z několika lákavých postů na nenapravitelně oslabených bílých polích. Z tlaku bílého nezbylo nic a jeho porážka byla tedy logickým vyústěním předchozího průběhu.

K poraženým se záhy přidal i Martin Pokladník na druhé šachovnici. Vláďa Pavlík proti němu stejně jako v předchozí vzájemné partii na brněnském Veletržním turnaji zvolil variantu zrychlené dračí sicilské s tahem 7…Jg4, tentokrát ji však sehrál o poznání lépe. Bílý sice získal hezkou pozici s určitou prostorovou převahou, zdánlivě aktivním tahem jezdcem na d5 však soupeři umožnil jednoduše obsadit jezdcem mnohem důležitější pole d4. To by samo o sobě ještě nebyla pohroma; ta přišla až s plánem postupu f2-f4-f5, který byl proveden příliš zbrkle a nechal za sebou nekrytého černopolného střelce, jehož bočním napadením věží začal černý přebírat iniciativu. Pozice byla i tak nadále zhruba v rovnováze, i když pro změnu bílé figury si začaly nepříjemně překážet na prvních řadách. Pak ale bílý po dvacetiminutovém rozjímání nad zkaženým postavením místo tahu věží, který za pěšce sliboval určitou protihru na c-sloupci, zvolil slabý a naprosto nic neřešící tah dámou. Soupeř této chyby přesným tahem okamžitě využil a bílý se rázem ocitl v neřešitelné situaci bez pěšce a bez protihry. Ještě několik tahů se trápil, ale postup a hrozby černého neustávaly a partie po posledním přehlédnutí skončila jeden tah před hezkým matem.

V té době už také pomalu finišoval souboj Zdeňka Helebranda s Pavlem Krupicou. Zdeněk se rozhodl vyzkoušet Pircovu obranu, proti které Pavel zvolil vcelku klidné pokračování. Netrvalo však dlouho a situace se značně vyostřila – bílý získal silný střed a jal se postupovat centrálními pěšci vpřed, aniž by provedl rošádu. To se mohlo obrátit proti němu kvůli slabině diagonál g1-a7 a f1-a6 a pole d3, na které se černé figury mohly během chvilky sesypat. Najít přesné pokračování však nebylo snadné, takže situace se vyvinula jinak a bílý stihl krále „uklidit“. Zdeněk však pokračoval v prudkém útoku na oslabené bílé královské křídlo a v pozici, která se hemžila taktickými možnostmi, mohl partii při přesné hře rozhodnout velmi nepříjemnými hrozbami. Zde se bohužel projevil již zmíněný faktor času – na taktickou přestřelku člověk jednoduše potřebuje víc času než pouhý třicetisekundový přídavek. Bílý tak z problémů vyvázl a útočný potenciál z černé pozice po výměnách figur vyprchal. Dokonce došlo k tomu, že zbylé černé figury zůstaly jaksi zapomenuty v soupeřově táboře, zatímco bílý mohl nerušeně postupovat proti černému králi, který se předchozím útokem odhalil, a partie tak nakonec skončila v podstatě neřešitelnou matovou hrozbou.

Za už rozhodnutého stavu utkání následně přijal remízu na třetí šachovnici Leoš Ševčík s Tadeášem Bočkem. V pozici vzniklé z holandské obrany to na první pohled vypadalo, že ani jedna ze stran se nikam příliš nežene. Leoš se po zápase nechal slyšet, že mohl v určité chvíli zamířit do mnohem divočejších končin, bál se však, že by soupeř přesnou hrou jeho postup odrazil. Hra se postupně přesunula do poměrně klidně vyhlížející koncovky a zde byla také dána za remízu.

Jako poslední skončila partie na druhé desce, kde dlouho bojoval František Baláž s Danielou Dumkovou. František získal v sicilské pěknou pozici se silným středem a prostorovou převahou, takže jeho zmínka o tom, že by docela rád nabídl remízu, byla rázně odmítnuta. Další průběh hry mohl vyvrcholit velmi hezkou obětí jezdce při útoku na královském křídle, kterou František podle vlastních slov počítal, ale nedokázal najít potřebné nejsilnější pokračování. I jeho totiž začaly trápit hodiny, a proto útok nakonec vyšuměl a v konečném postavení mohl být za remízu rád spíše on.

Celkový výsledek 2 : 6 s pouhými čtyřmi remízami a třemi prohrami bílými kameny byl pro nás velmi nepříjemný, ale zasloužený – pokud jsme si nějaké šance vypracovali, zahodili jsme je v časové tísni. Mladý kuřimský tým hrál solidně a zápasové vítězství si objektivně zasloužil.“

Lipovec pomalu napravuje zaváhání z úvodu sezóny. Vyškov hladce porazil 6.5:1.5, když neprohrál ani jednu partii. Utkání tradičně komentují vyškovské stránky

Lipůvka doma hostila Adamov. Důležitý zápas v boji o udržení v soutěži dopadl lépe pro Adamov, který nakonec využil velké ratingové převahy a vyhrál 4.5:3.5.

Boskovice podlehly Blansku 4.5:3.5. Podrobnostem zápasu se věnuje zpráva boskovického kapitána na boskovském webu.

Lokomotiva porazila Rudici 6:2 a posunula se na páté místo v tabulce.

P Družstvo HS Z + = B Sk V
1 ŠK Kuřim „C“   6 5 1 0 16 31.0 20
2 TJ Sloup   6 5 0 1 15 31.5 22
3 ŠK Garde Lipovec „B“   6 4 1 1 13 30.0 21
4 MKS Vyškov „B“   6 4 1 1 13 27.0 19
5 ŠK Lokomotiva Brno „B“   6 3 1 2 10 25.0 16
6 Sokol Rudice   6 2 1 3 7 21.0 13
7 ASK Blansko   6 2 0 4 6 22.5 12
8 Slavia Boskovice „B“   6 1 0 5 3 20.5 16
9 Spartak Adamov „B“   6 1 0 5 3 15.5 8
10 ŠK Lipůvka   6 0 1 5 1 16.0 9

Kompletní výsledky naleznete v databázi ŠSČR nebo na webu Chess-Results.