Vítězem soutěže se stalo družstvo ŠK GPOA Znojmo se sestavou, kde by se první pětice hráčů neztratila ani ve vyšší soutěži. A právě to, že se základní sestava docela scházela a bodovala, nakonec rozhodlo, protože náhradníci od desátého místa už tak úspěšní nebyli. Znojemské gymnázium ve druhém kole porazilo svého hlavního konkurenta Duras C 5,5 : 2,5 a zdálo se, že o vítězství je rozhodnuto. Duras však potom porážel všechny své soupeře, a když gymnázium nečekaně prohrálo s Universitou B, mohla být situace ještě napínavá. Ale ukázalo se, že Znojmo přece jen nahospodařilo více bodů do skóre, než mohl Duras překonat. Přesto se nemají za co stydět – výkon tří mládežníků Petra Glozara na první, Tadeáše Hladkého na sedmé a nenápadného Honzíka Brože byl famózní a z dospělých nutno ocenit pana doktora Zavadila – škoda, že nemohl nastupovat častěji.
Družstva na třetím až pátém místě byla naprosto vyrovnaná, o čemž svědčí i naprosto shodné skóre. Universitě skvěle vycházela zápasová taktika, hnací motor týmu (a zřejmě nejen hráčským, ale i organizačním) Daniel Gajdoš docílil na druhé šachovnici velice slušných 7,5 bodu z devíti. Lokomotiva Brno v první polovině soutěže nahrála dostatek bodů, aby splnila obvyklé heslo kapitána HLAVNĚ NESESTOUPIT, a pak už mohla soutěž v klidu dohrát. Zato od kuřimského céčka jsem čekal větší tah na branku, ale v druhé polovině soutěže jako by týmu došly síly. Také kapitán si s administrativním pořádkem moc netyká: nechat nastoupit čtyři písmenkové hráče v utkání je kiksem, ke kterým ba docházet nemělo…
Posledních pět družstev hrálo o záchranu. Překvapivě mezi ně patřili bystrčtí olejáři – musím přiznat, že sestavám, ve kterých nastupovali k některým utkáním, jsem vůbec nerozuměl a vypadalo to, jako by snad opravdu chtěli sestoupit. Navíc některým hráčům v sezóně jako by snad nic nevycházelo… Ivančice měly trochu smůlu na dvě zápasové remízy, což v tříbodovém hodnocení je pro zachraňující tým docela malér. Ale nakonec to zvládly. Nevím, jestli však totéž lze konstatovat o osmém Znojmu B: jestli bude osmé místo na záchranustačit, v této chvíli nikdo neví. Družstvu jako by postupně docházeli hráči: do budoucna musí buď zbohatnout a někoho nakoupit, nebo začít pracovat s mládeží. A to samé platí i pro sestupující Střelice: pro záchranu by bylo potřeba, aby hráči z první poloviny nastupovali častěji – ale co dělat, když v tom samém termínu museli hrát vyšší soutěž… Sestupující Hodonice byly jasným outsiderem, ale s pěknou hrací místností. Sestup je nehrozí, protože z okresu sem postupují spříznění Sebranci, kde si mnozí hráči opět zahrají.
Všem kapitánům musím poděkovat za dobrou spolupráci. V soutěži nebyly žádné spory, všechna utkání byla obsazena kvalifikovanými rozhodčími a výsledky se nahlašovaly víceméně včas – pokud byly včas výsledky, byl i včas soutěžní zpravodaj. Souhrnná výše pokut je však proti loňsku mírně vyšší (o stokorunu).
Všem hráčům přeji pohodové prožití léta a na podzim opět na shledanou. Miroslav Hurta, vedoucí soutěže