Po zadání hesla sociální setrvačnost (dále jen s.s.) do Wik. objevíme definici vcelku srozumitelnou, aniž si ovšem v prvním okamžiku uvědomujeme, jak dalece tento jev ovlivňuje naše běžné každodenní životy… Uváděcí odbočka: Jako malému děcku mi rodiče předpláceli časopis Mateřídouška, později. Ohníček. Doma jsme měli ještě předplaceny dlouhé roky sobotní Rudé právo a týdeník Katolické noviny (KN). V předinternetové době prostě bylo samozřejmostí číst a předplácet si noviny. Proč zmiňuji zrovna tuto okolnost? Krystalicky průzračný příklad s.s., uvádějí sociologové právě na předplatném novin. Vlivem této „setrvačnosti“ není abonent schopen roky a roky odběr předplaceného titulu vypovědět, resp . změnit abonmá za jiné. Tento úkon někdy dokonce provede až po jeho smrti někdo z pozůstalých… Ani proměna necenzurovaných KN konce šedesátých let v prorežimní servilní plátek let sedmdesátých, nepřinutila moje rodiče předplatné vypovědět. Jako vlastní případ této setrvačnosti uvádím třicetileté předplatné sobotních LN. Ani změna vlastníka, úprk kvalitních redaktorů a přerod těch zbývajících v užitečné idioty před devíti lety mě nedonutily předplatné zrušit. Odebírám je až do jejich hořkého konce. Taková je síla sociální setrvačnosti. Mezi další příklady ve kterých s.s. hraje větší či menší roli patří např. lopotné zavádění technických vynálezů do praktického života, či setrvávání (hlavně žen) v nefunkčním manželství…

A nyní příklad s.s. v krajských šachových soutěžích JMK: Již několik let je evidentní, že současný model 3×10 družstev v KPII je naprosto nevyhovující a je potřeba jej změnit. Přesto se to stále (právě vinou jakési setrvačnosti) nedaří. Na vině je očividně několik faktorů. Sešněrovaný, málo pružný soutěžní řád, přes ten ale „nejede vlak“, s tím nic nenaděláme. Dále tu máme (dle mého názoru) neakceschopnou STK, která – ač disponuje velkými pravomocemi, v této věci samostatně nekoná, resp. koná jenom to, co je jí nařízeno. No a konečně jsou na vině vedoucí šéfové a bafuňáři jednotlivých oddílů. Situace, která se bude (už pokolikáté?) opakovat(?): Konference zaúkoluje STK provést anketu na téma změna organizační struktury krajských soutěží – ano nebo ne? Sejde se množství ospalých, nepříliš relevantních odpovědí šéfů jednotlivých oddílů – chtěl bych vidět, jak proběhnou ty oddílové ankety či hlasování a – zase se nic nezmění. STK pomíjí právě ten zásadní efekt vyplývající z definice s.s., že totiž: „…změna je produkována silou, zatímco opozice vůči změně je tvořena setrvačností, což je tendence udržovat současný stav…“ Čili jinými slovy prosadit změnu vyžaduje určitou sílu (a tu není STK schopna vyvinout), kdežto k jejímu zabránění stačí pouze pasivní přístup – nečinit nic. Hlavní to důvod, proč ke změně organizační struktury soutěží v JMŠS doposud nedošlo. Důkaz tohoto tvrzení? Na tomto webu jsem četl již hodně diskusních příspěvků horujících pro změnu systému, ale ani jeden pro jeho zachování. Prosím proto některého z vedoucích družstev, který v anketě hlasoval pro zachování současného stavu, aby se na tomto místě proti tomuto příspěvku vymezil a zveřejnil (pod svým plným jménem), v čem spatřuje výhodu současného stavu a důvod, proč nic neměnit. Už se nemohu dočkat, až se to konečně dozvím.

S odvoláním na výše napsané: Prosím STK – již žádnou anketu!!! Navrhuji: Je v plné pravomoci STK doplnit rozpis soutěží družstev roč. 2024/25 bod 4 v podbodu 7 (postupy a sestupy) o variantní ustanovení 7b) pro případ, že příští ročník bude hrát KPII už pouze 24 družstev. A na únorové valné hromadě už pouze předloží ke schválení návrh na snížení počtu družstev. Pokud by neprošel (musely by ovšem zaznít nějaké argumenty), platilo by stávající znění 7a), pokud ano, konference by dále rozhodla, zda se bude hrát 2×12 – 11 kol nebo 3×8 – 7 kol plus 3 kola nadstavba prvních čtyř a 5-8. K tomuto kroku může STK přikročit do 1. října, je na to tedy relativně ještě dost času. Není to nic proti ničemu, bod 4/7 může být variantní trvale, toto řešení by pouze umožnilo hrát KPII s 24 družstvy už od ročníku 25/26.

Pavel Šťastný