Běh tradičních bleskovek se nezastavil ani v listopadu a i když byly potíže s uspořádáním, nakonec přece jenom turnaj proběhl. Totiž, autor těchto řádků musel v tento den odjet do Vídně na 2. Bundesligu, která začínala od 15.00. Snaha zajistit někoho se schopností turnaj odřídit na SwissManageru se minula účinkem až u devíti (!) oslovených, a tak jsem se nakonec rozhodoval mezi zrušením a odřízením ve zkráceném režimu. Po rozhovoru s Vlastíkem (hrál souběžný turnaj v adventure golfu) došlo na druhou zkrácenou variantu, tedy na 11 kol s netradičním začátkem od 9.00. Tuto skutečnost jsem sdělil s několikadenním předstihem na stránkách JMŠS a osobně do mailů asi stovce lidí, které mám v adresáři tohoto turnaje. Tuto změnu téměř všichni zaregistrovali, až na Milana Smištíka, který přišel v průběhu 2. kola a při pohledu na tuto skutečnost zase odešel. Vzhledem ke kolizi s KP družstev mládeže si turnaj přišlo zahrát solidních 17 účastníků, kteří si jako hrací tempo zvolili opět klasických 2x 5 minut, které v hlasování zvítězilo nad tempem 2x 3 minuty + 2 vteřiny / tah poměrem hlasů 10 : 7. A jak turnaj dopadl?

Výsledky naleznete na chess-results, partie zapsané Janem Kalendovským zde a všechny pořízené fotografie pak v tomto článku.

Hrálo se o pět finančních cen (600-400-300-200-200) a šest cen věcných, tedy pouze šest hráčů přišlo zkrátka.

V turnaji se poměrně záhy vyprofilovala vedoucí skupina tvořená autorem těchto řádků IM Neklanem Vyskočilem, FM Davidem Holemářem, Václavem Buchtou a Karlem Kredlem. Až do nějakého 9. kola se drželi v rozmezí pouhého půlbodu a rozhodnutí padlo až v závěrečném kole. V něm se nejprve podařilo vyhrát Davidovi, ale musel čekat na výsledek mé partie s Pavlem Menčíkem, jelikož měl po 10. kole horší pomocné hodnocení. Pavel Menčík se rozhodně nezachoval jako gentleman, jelikož mě pustil hodiny ještě před mým příchodem k partii (zbývalo 3.45 – byl jsem shánět věcné ceny, které jsem ale přehlédl na jiném stole) a když jsem se jej optal proč, odvětil, že mu to poradil David (to byla lež) a následně nabídl několikrát remízu. Tím rozčílil nejen Davida, ale také mě a pohrozil jsem, že mu na tyto turnaje zakážu vstup, protože něco takového se v bleskových partiích (alespoň podle gentlemanské tradice tohoto turnaje) prostě nedělá a k tomu ještě takto hloupá výmluva. Nakonec jsme hráli pět na pět, ale protože se mi nepovedlo dát osamocenému králi mat (tah před matem jsem překročil čas), vítězem listopadových Pásků se ziskem 9,5/11 stal FM David Holemář. Druhé místo ziskem 9/11 moje maličkost IM Neklan Vyskočil a třetí Václav Buchta z Lokomotivy Brno (8/11), který až na porážky od prvních dvou hrál pěkně a vypadá to, že brněnskému šachu roste kvalitní hráč.

Čtvrtý skončil Karel Kredl z Morendy, pátý bystrcký Renda Přibyl (oba 7/11) a šestý Ondra Havelka (6/11), kterému se turnaj úplně nepovedl a chuť si trochu spravil až vítězstvím v poslední partii nad KK.

Sedmé místo obsadil Pavel Menčík (6/11), osmý skončil Standa Messerschmidt z Ořechova a devátý Ondra Borkovec z Durasu (oba 5,5/11).

Na poslední fotce vidíme další dva zástupce Durasu, kteří si odnesli ceny. Desáté místo obsadil Prokop Šmídek (5,5/11) a poslední cenu za 11. místo bral předseda Durasu Martin Hyrš (5/11), který mě nejlepší pomocné hodnocení z pětibodových. Bylo to ale zasloužené, jelikož Martin odehrál hodně partií na špici.

Poděkování musím vyslovit Martinu Hyršovi a Karlu Kredlovi, kteří mě dopravili na turnaj (Martin) a po jeho skončení na nádraží (Karel), odkud jsem mimochodem tak tak stihl vlak v 11.49 do Vídně. A příští turnaj? Tak na ten se rozhodně můžete těšit. Bude totiž spojený s oslavou významného životního jubilea FM Davida Holemáře, který je historicky nejčastějším účastníkem těchto turnajů (již od roku 1999!) a také jeho nejčastějším vítězem. Pozvánku na 2.12.2023 najdete v samostatném článku na tomto webu (a rovněž také pro členy mého e-mailového adresáře Pásci) a už teď prozradím, že to bude velkolepé a dostane se pouze na prvních 50 přihlášených.