Turnaj se hrál jako vždy na Silvestra a měl časovou kontrolu stejnou, jako mistrovství světa: 3 minuty na celou partii s bonifikaci 2 sekundy za tah. Já a také Standa Messerschmidt jsme tento modus blicek hráli poprvé v životě. Nakonec se ukázalo, že nám celkem vyhovoval, neboť kdyby byly vyhlášeny ceny pro důchodce, dobyl by Standa první a já druhou…

V prvním kole byl mým soupeřem pan Jan Vaňhara ze Slavie Boskovice a hrál jsem černými Pircku, která skončila smírem. Před turnajem, na který jsem se přihlásil doslova v poslední chvíli, jsem kolegovi Renému Přibylovi z Bystrce říkal, jak nerad hraji s Láďou Urbancem (je to velmi dobrý potahovač a bojovník) a najednou sedím před ním už ve druhém kole, neb Urbanec zahájil soutěž nulou! Tak jsem raději než e2-e4 s vidinou odmítnutého královského gambitu zvolil ve vzpomínce na pana Radila výstavbu, charakterizovanou tahy bílého f4, d4, e3, Jf3, c3, Jbd2, Se2 atd. Po nahlédnutí do databáze se musím ale panu Radilovi na věčnosti omluvit, on hrál bílými tzv. Londýndský systém 1.d4, 2.Sf4, 3.e3, 4.Jf3 atd. Přibližný závěr naší hry vyzněl tak, že několikrát jsem hrozil matem na g7, který kryl černý tahem Df8. Mezitím – po odmítnutí mé remízové nabídky – dospěl jeho pěšec až na b2 a závěr byl bohužel zřejmý…

Podívejte se na něj a na celý článek v příloze!
 
Soubor ke stažení: [pdf]