Minulou sobotu 19.9.2026 odešla do šachového nebe nezapomenutelná osobnost šachového sportu našeho hodonínského okresu pan Josef Šebesta. Po většinu jeho nedožitých 80 let byly jeho hlavním koníčkem šachy. Před lety vedl v jeho bydlišti Vracově spolu se svým synem velmi úspěšný šachový oddíl. Poté hrál v našem okrese za Domanín, Bzenec, Kyjov a nakonec se stal oporou nového klubu ve Vacenovicích, za které hrál až do konce svého života. I když ho poslední roky trápily zdravotní potíže vždy pokud to jen trochu šlo tak k utkání nastoupil.
Nevynechal také žádnou příležitost na našem okrese si šachy zahrát. Takto se také po dvacet let účastnil Kyjovského seriálu rapid turnajů BudChess a patřil k jeho nejúspěšnějším hráčům. Na obrázku je při partii se současným prezidentem šachového svazu Viktorem Novotným.
Na dalším obrázku uprostřed je na hromadném fotu účastníku BudChess cupu pořádaném k 10.výročí turnaje.
Pravidelně hrával i šachovém mistrovství republiky železničářů, reprezentoval i naši republiku na železničářském mistrovství Evropy v šachu.
Josef Šebesta hrál krásné neortodoxní kombinační šachy. Byla radost si s ním vždycky zahrát. K jeho oblíbeným zahájením patřily např Aljechinova obrana a Birdova hra.
Poslední roky když už bojoval s těžkou nemocí jsme spolu hovořívali i na duchovní témata a také na téma fytoterapie, která mu jak říkal moc pomáhala.
Čest jeho památce
Koryfejové odcházejí a s nimi i vzpomínky na staré časy a příběhy, které se během let staly legendami. Jeden takový příběh z poloviny 80. let se pojí s Vracovem, jen se nemohu upamatovat, jestli jeho hlavním aktérem byl Josef Šebesta nebo také už zvěčnělý Vladimír Šmíd. V každém případě jsme jeli do Vracova hrát krajský přebor, v němž jsme tohoto soupeře v předchozích dvou sezónách hladce porazili. Dobře naladění poštorenští borci hned po vystoupení z auta škádlili nepočetné torzo domácích, „Zápasy s Vracovem končívají 6 : 2“ :-). Domácí měli pozoruhodnou repliku, „Ježíšmarjá, my nemůžem najít klíče od hrací místnosti…“. Klíče se našly a replika se změnila „Hergot, já jsem nechal doma klíč od skříňky se šachama!“ A když už hosté začali být viditelně nervózní, změnil zmíněný Josef Šebesta nebo Laďa Šmíd tón a říká s kráskou moravskou rozšafností, „Chlapi, pote do sklepa!“. Rozhodování netrvalo dlouho, ze zápasu jsme přijeli neobvykle brzy (doma nás pochválili), skvěle naladění a s krásným výsledkem 4 : 4…
Ať žijí vzpomínky na takové zážitky a na celoživotní milovníky šachu jako byl Josef Šebesta!