Tobiáš Komárek, 14 let
Turnaj se hrál v chorvatském hotelu Medena v Trogiru od 26. dubna do 6. května. Celé to byla vlastně velká oficiální akce – Evropský šampionát školních dětí 2026 (European School Chess Championship) a naši výpravu podpořil částečně šachový svaz i projekt Šachy do škol. Každý jsme dostali příspěvek 4500 Kč a moc za to děkujeme, protože takové výjezdy jsou přece jen drahé, ale zkušenosti skvělé.
Hrálo se v lichých věkových skupinách a já jsem nastoupil v kategorii chlapců do 15 let (U15). Hrací prostory byly v hotelu, ve kterém jsme byli i ubytovaní, což bylo hodně pohodlné. Navíc sál byl v přízemí, nebo spíš ve sklepě, protože hotel byl na stráni, takže v něm byl klid.
Hotel Medena leží v klidné oblasti Seget Donji a je to odtud jen asi 12 minut autem na letiště ve Splitu, což je super. My jsme z letiště sice jeli taxíkem, ale organizátoři nabízeli i oficiální kyvadlový shuttle bus. Pokoj byl velký akorát a dobře zařízený. Z balkónu byl krásný výhled na Jadranské moře, město Trogir a za ním vysoké hory.
Volnočasové aktivity rozhodně nechyběly. Z hotelu byl jednoduchý přístup na pláž, ale už pár metrů od břehu byli vodní ježci. My jsme s sebou bohužel neměli boty do vody, takže jsme radši využívali hotelový bazén. Ten byl navíc aspoň o stupeň teplejší než moře. Ale i tak docela studený. Pokud se vám zrovna nechce plavat, hned u hotelu roste krásný borovicový les ideální na procházky. To jsem využíval často já. V lese vedou malé vyšlapané cestičky, podél kterých rostou divoké keře a kaktusy. V pátek 1. května pak organizátoři uspořádali dobrovolný celodenní výlet do historického centra Splitu, což bylo fajn zpestření. Abych měl pohodlný čas na přípravu na partii, na výlet jsem nejel. Zato jsme se vydali s mamkou na procházku kolem moře.
Restaurace fungovala formou švédských stolů. Na snídani byl vždycky obří výběr z vaječných jídel, pečiva, různých druhů cereálií a mléčných výrobků. Ráno tam tekly z automatů různé příchutě džusů a studená voda. Na oběd a večeři už byla k dispozici jen čistá voda. Výběr hlavních jídel byl přes den dost pestrý – spousta druhů masa, ryby, různorodé přílohy, zeleninové saláty a zákusky.
Turnaj byl devítikolový, většina kategorií byla smíšená – chlapci a dívky hráli dohromady, vyhodnoceni byli zvlášť. Počet účastníků byl zřejmě nižší než se čekalo, některá kategorie byla hrána jako uzavřený turnaj, jiná jen na sedm kol. Mně se žádné omezení netýkalo, soupeři byli silní a zahrál jsem si dobře. Partie se hrály ve velkém hracím sále, kde byl i automat na studenou vodu. Světlo bylo perfektní, jelikož hrací sál byl z jedné strany úplně prosklený, a mezi jednotlivými stoly nechali rozhodčí dost místa, takže nikdo do nikoho nevrážel.
Naše kategorie se tedy hrála se klasickým švýcarským systémem na 9 kol. Oficiální časové tempo bylo nastavené na 90 minut na partii s přídavkem 30 sekund za každý provedený tah. I když se to zdá jako celkem dost času, kvůli složitým pozicím jsem měl opakovaně těžké problémy s časem a dostával se do časových tísní. To je věc, na které potřebuji zapracovat.
Mája Komárková, 10 let
Na tomhle turnaji už byl jednou můj brácha před dvěma roky, když se konal v Irsku. Tento rok se naše rodiče rozhodli, že nám tenhle turnaj dají k Vánocům. Moc mě to překvapilo, a jsem za to ráda. To jsem fakt nečekala. A taky jsme potom dostali příspěvek, což našim pomohlo.
Nakonec na turnaj jela i moje kamarádka, a tak jsem si to tam moc užila.
Bavilo mě to tam nejen ze šachové stránky, ale bavilo mne i si jít třeba jen tak zaplavat do bazénu nebo si vyjít na nějaký výlet. Nebyl tam moc čas, skoro celý den se řešily šachy, ale když byl výlet do Splitu, tak jsem na něj jela. Váhala jsem, jestli tam jet, ale nakonec jsem jela a přípravu s trenérem udělala dřív a před partií po návratu z výletu jsem si ji sama prošla. Taky jsem měla přípravy jednu půlku turnaje s trenérem a druhou s mojí novou trenérkou. To byla pro mne novina. Oboje přípravy i rozbory hned po partii byly online.
Večer, těsně před spaním, jsme vždycky ještě skočili otužilecky do bazénu. To je pro nás taková tradice. A pak jsme si společně i s Aničkou zahráli deskovku.
(Článek je převzat z webu ŠSČR, kde najdete i pokračování článku včetně partiových ukázek.)