Oslavenci zleva: Zdeněk Hloušek 50 let, Jiří Sekanina 60 let, Milan Ševčík pětistá partie!)
ŠK Boskovice – ŠK Garde Lipovec A 2 : 5 (2½:5½)
Dle komentáře Luboše Ševčíka, je ŠK GARDE LIPOVEC ve víru oslav: „Rok 2026 je teprve na začátku, ale v Lipovci už bylo několik důvodů k oslavě! 11.ledna odehrál Milan Ševčík neuvěřitelný 500. soutěžní zápas v barvách Lipovce! Stalo se tak v soutěži KP2/A, v domácím utkání proti Kunštátu. Legenda klubu reprezentovala GARDE Lipovec od okresních soutěží až po 2.ligu a to s kladnou bilancí 184 – 161 – 155. Za vše děkujeme a přejeme ještě spoustu nádherných a vítězných partií!!! O týden později jsme se sešli poblahopřát hned dvěma našim klíčovým hráčům. 15.1. oslavil Jirka Sekanina šedesátiny a 19.1. Zdeněk Hloušek padesátiny. Oběma jsme poděkovali za vše, co pro klub udělali a popřáli pevné zdraví a hodně štěstí do dalších let! A do třetice – začátkem února oslaví 40.narozeniny naše růže mezi trním, Táňa Pernicová!
Tím to ovšem nekončí! V březnu uspořádáme jubilejní, již 30.ročník Okresního šachového turnaje. Jeho 1.ročník se uskutečnil v lednu 1997 a tento turnaj je určen pro milovníky královské hry z okresu Blansko.
A na závěr jedno přání. My všichni v GARDE doufáme a věříme, že po skončení soutěže KP2/A, budeme mít ještě jeden důvod k oslavě ;-)“.
Výhry domácí: Vojtěch Ochmanský, Miroslav Veselý,
Výhry hosté: Tomáš Fojtík, Miloš Ševčík, Jan Flašar, Roman Flašar, Martin Jirásko
ASK Blansko – ŠK Garde Lipovec B 4 : 0 (6:2)
Průběh zápasu popsal Roman Moc: „Dnes jsme nastoupili proti Lipovci B. Jako první dohrál Lukáš Slouka,který soupeři po výměně dam zkazil rošádu a svou pozici postupně zlepšoval a na konci při šachu musel král ustoupit na jediné volné pole a bilý následujícím tahem napadnul věž a pohrozil matem a černý se vzdal. Na 8. šachovnici jak jsem se doslechnul nastoupili dva spolužáci a to za nás premiérově Štěpán Hlavatý a za hosty Antonín Vyskočil.V jejich partii získal bílý pešce na b7 ale pak po výměně dam se kamarádsky dohodli na remíze. Potom dohrál Tomáš Slabý, který hrál s druhým bratrem Vojtěchem Vyskočilem, kdy mu rozbil rošádové postavení krále a pak po chybě dal soupeři mat. Po remíze na 1. šachovnici a pak v partii Kopřiva-Šíbl Jan ml. viz diagram vznikla pozice po 9. tahu a bílý zde zahrál nepochopitelné Sd3? a po Jxd4 ztratil jezdce zdarma (místo třeba Se3 a pak až Sd3),někdo by pozici vzdal ale partie pokračovala dál a po tazích 11.Se3,Jc6 12.f4,e5 13,f5,d5? 14.exd5,Jxd5?? 15.Dg4?? místo toho mělo přijít Jxd5 a po Dxd5 16.f6! (hrozí Sxh7 a ztráta dámy) a po e4 by přišlo fxe7 a Jxe7 a byla figura zpět a černému zbyde jen pěšec víc. Po tahu 15.Dg4??,Jf6? místo toho Jxe3 a po Vxe3 Sc5 se ziskem celé věže. Místo téhle varianty přišlo 15. …Jf6 a partie pokračovala dál,ale nakonec ji pan Kopřiva dokázal vyhrát.
Pak přidal další výhru Martin Moc který při výměně dam získal pěšce a partii se dvěma lehkými figurami dovedl k výhře. Jako poslední se dohrávaly partie na 5. a 6. šachovnici která pak skončily obě remízou. Pan Saida hrál partii s mladým nadějným hráčem Tomášem Piňosem a po nepouštění do nějakých zápletek v pozici se dohodli na remíze a partie Michaela Hvízdala s Jiřím Ševčíkem sice bílý získal kvalitu ale černý měl za to kompenzaci v podobě volného pěšce na d sloupci,který byl jištěný jezdcem a po pár dalších tazích se soupeři dohodli na remíze. Nakonec jsme tedy vyhráli bez prohry 6:2.“
Výhry domácí: Oldřich Kopřiva, Lukáš Slouka, Martin Moc, Tomáš Slabý
Výhry hosté: –
Sokol Rudice – ŠK Sokol Tišnov B 6 : 1 (6½:1½)
Utkání probíhalo celkem kvapně. První, co vzbudilo pozornost ostatních hráčů, byl mat černého na čtvrté šachovnici po nešikovném ústupu dámy. Následně přišla prohra kapitána na páté šachovnici. Pro hosty sympatický stav 1:1 nevydržel dlouho, přišly naše výhry na sedmé a osmé šachovnici, které nastartovaly prohru hostů. Po té můj soupeř s pěšcem méně se dopustil špatného ústupu věže a před ztrátou figury se vzdal a oddechnul si černý na šesté šachovnici za dohodu smíru. Tím bylo průběžným výsledkem 4,5:1,5 zpečetěno očekávané vítězství a ve zbývajících dvou partiích se čekaly další dva body, které po více než další hodině přišly.
Výhry domácí: Michal Rada, Daneš Polách, Michal Hnilička, Jan Matuška, Jiří Klinkovský, Martin Ševčík
Výhry hosté: Petr Štěpánek
ŠK Jevíčko – ŠK Letovice B 0 : 4 (2:6)
Krátce okomentoval zápas Jiří Bulička „V utkání krajského přeboru přivítalo domácí Jevíčko tým Letovic. Hosté měli elovou převahu na všech šachovnicích, kterou také dokázali proměnit ve výsledek. Domácím se nepodařilo ani jednou zvítězit a zápas tak skončil čtyřmi remízami a čtyřmi výhrami Letovic v poměru 2:6.“
Výhry domácí: –
Výhry hosté: Ján Mižák, František Kulhavý, Vlastimil Brabec, Stanislav Blaha
ŠK Kunštát – TJ Sloup B 1 : 3 (3:5)
Obsáhlá komentář přišel tradičně od Martina Pokladníka: „Družstvo Kunštátu má v posledních dvou sezónách v KP2 podstatně ostřejší zuby než v době svého soutěžního debutu – už minule jsme ho porazili jenom nejtěsnějším poměrem 4,5:3,5 v divokém zápase (jediná remíza!). Proto jsme do městečka, se kterým je kromě Františka Halase a dalších osobností spojen i český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad, vyjížděli s velkým respektem. Ukázalo se, že to bylo naprosto na místě.
Soupeři zatím celou sezónu nastupovali velice disciplinovaně a i proti nám se ukázalo šest hráčů z první osmičky na soupisce. Naše sestava byla oproti tomu o dost roztrhanější, ale papírově jsme asi i tak měli o něco navrch.
Nejrychleji bylo trochu překvapivě hotovo na šesté desce. Petr Mikulášek znovu nic nehrotil a nepřesnou rozehrávku Petra Votřela v dámském gambitu celkem v klidu přešel, celou dobu ale i tak stál o něco líp. O soupeřově nabídce remízy se přišel zodpovědně poradit, v té době se ale nedalo odhadovat, co se na ostatních šachovnicích ještě všechno stane, takže odpovědí mu bylo jenom pokrčení ramen. Rozhodl se nabídku přijmout a v zápisu se objevila první půlka.
Docela rychle se přidaly i další zadní šachovnice. Infarktová divočina byla k vidění na sedmičce, kde zápolil Eda Kouřil s Petrem Sojkou. Eda sehrál strategicky i takticky skvělou partii. Nelekl se soupeřova zběsilého útoku, po kterém jeho král zůstal úplně bez pěšcového krytí a pod pokračující palbou bílých figur, klidně vyřešil všechny problémy a s figurou navíc stál krůček od vítězství. Jediným zbrklým tahem se ale místo toho vydal vstříc prohře, když kvůli zdánlivé matové hrozbě sebral dámou bezvýznamného pěšce a přestal krýt vlastní věž. Soupeř mu ale hrubou chybu vzápětí oplatil stejným způsobem: sám sebral věží pěšce, jenže ouha, Edova dáma ho zdálky kryla a i bílá věž po často přehlíženém dlouhém tahu dozadu zmizela ze šachovnice. Tím se hra vyrovnala a Eda už si musel dát jenom pozor na zákeřného bílého střelce, aby nedostal mat nebo neztratil dámu. To se mu podařilo a partie skončila věčným šachem.
S příliš impulzivní hrou mívá problémy i Honza Novotný, tentokrát si ale zaslouží pochvalu. Minulý bleskový kolaps si vzal k srdci, nespěchal a v partii s Josefem Zábojem dlouho přemýšlel. Zahájení se mu dokonce povedlo nadmíru dobře, problém byl vlastně jenom v neochotě bránit důležitého centrálního pěšce e4. Toho soupeř získal, pak ale pro změnu on zbrkle přehodil tahy a Honza nabídnutou příležitost beze zbytku využil k okamžitému knock-outu. Šťastná výhra, ale výhra!
Po téhle úvodní smršti se delší dobu nic moc nedělo, ale na zbývajících šachovnicích to nevypadalo kdovíjak růžově. Jindra Veselý na čtyřce v typicky klidně rozehrané sicilce nastražil Filipu Šorfovi hezkou a nenápadnou past s vazbou jezdce, která mu vynesla pěšce, jenže pak katastrofálně podcenil obranu druhé a první řady a jeho pozice se bleskurychle rozpadla. Snažil se ještě klást odpor ve věžovce se dvěma pěšci méně, ale brzo musel kapitulovat.
Dost nevábně vypadalo i postavení Petra Špičáka v partii na trojce s Michalem Štoudkem. Dvě nenápadné, ale vážné chyby přinesly soupeři pěšce a brzy nato i kvalitu navíc. Kromě toho měl bílý dva spojené volné pěšce, což zní jako moc průšvihů najednou. Petr se ale bránil zuby nehty a oba pěšce zablokoval. Pozice byla tak zašmodrchaná, že po dalším manévrování soupeř radši přijal nabídnutou remízu, protože na šachovnici se začínaly za černého objevovat nepříjemné protišance.
I Ivoš Sedlák se na pětce dostal v poloslovanské do typicky pasivní pozice proti zkušenému Zdeňku Libišovi. Soupeř ho v zahájení nepustil k uvolňujícímu postupu …e5 ani …c5 a Ivoš ho tak musel trpělivým manévrováním připravovat mnohem důkladněji. To by bývalo nemuselo stačit, bílý ale naštěstí rozštěpil svou pozornost mezi centrum a dámské křídlo a černému tah …e6-e5 nakonec přece jenom umožnil. Tím se hra úplně otevřela a zkomplikovala a s tím si Ivoš poradil mnohem líp. Soupeř po pár tazích úplně zkolaboval, po chybném tahu dámou na okraj šachovnice ztratil v rychlém sledu pěšce, kvalitu a nakonec ještě střelce a hned se vzdal.
Tím se nepříliš vábný vývoj zápasu úplně otočil a zbývalo neprohrát na prvních dvou deskách. František Baláž se s Romanem Blažkem dostal do další Alapinovy sicilky, ve které se mu i přes nepřesnosti podařilo získat důležitého pěšce na dámském křídle. Možná nebylo potřeba měnit tolik figur – vzniklá zajímavá koncovka s dvojicí střelců na obou stranách sice vyhraná byla, v dlouhé manévrovací fázi se ale začala na straně bílého projevovat časová tíseň (soupeř měl naopak víc než hodinu času na rozmyšlenou) a výhoda postupně mizela. Černý si dokonce mohl dovolit odmítnout nabídku remízy s tím, že počká, jak to dopadne na vedlejší šachovnici. Nakonec ale připustil zjednodušení a to už byla remíza nevyhnutelná.
Já (Martin Pokladník) jsem měl na jedničce s mladým Janem Brožem pěkně nahnáno. Měl jsem dost štěstí, že variantu sicilky, která se na šachovnici objevila, jsem se zrovna v týdnu učil z Plichtova kurzu na Chessablu, a mohl jsem tak prvních 17 tahů v podstatě odblicat. Horší bylo, že soupeř u toho sice strávil hodinu, ale našel všechno, co potřeboval. Ve vzniklé vyrovnané pozici jsem se příliš optimisticky rozhodl podrýt soupeřovy centrální pěšce ze špatné strany a dostal se kvůli tomu na královském křídle trochu pod tlak. Postavení se ale i tak udržet dalo a soupeř v rostoucí časovce přetrhl strunu: místo aby se spokojil s opakováním tahů, snažil se hrát na mat a přišel kvůli tomu o svou baštu na e5. Po vynucené výměně dam nabídl s viditelným zklamáním ještě výměnu věží a zároveň remízu, to už jsem ale viděl, že vzniklá koncovka je pro něho kvůli pasivitě a špatné koordinaci figur horší. Nabídku jsem proto odmítl a hrál s jasným plánem dál (i přes remcání některých kolegů, kterým se nechtělo čekat) a maličká výhoda se postupně zvětšovala. Bílý se srdnatě bránil, ale nakonec nedokázal zabránit ztrátě jednoho z pěšců a zapojení černého krále do hry, což partii definitivně rozhodlo.
Po vyloženě nejistém průběhu zápasu jsme tak nakonec zaznamenali vítězství 5:3 a před odjezdem domů už stačilo jenom vylovit Edu z místních hospod.
Výhry domácí: Filip Šorf
Výhry hosté: Martin Pokladník, Ivo Sedlák, Jan Novotný
Podrobnosti o soutěži zde