První kolo by mohlo mít i titulek „Favorité nezaváhali“ nebo „Kolo miniaturek“. Nicméně na rozjezd to bylo velmi bojovné kolo a z partií, které mám k dispozici, chci poděkoval Martinovi Pokladníkovi, to byly velmi zajímavé boje.

TJ Sloup – ŠK Letovice B 1 : 7
Komentář i partie k zápasu poslal Martin Pokladník: „Já sice vyhrál během 20 minut v desetitahové miniaturce, nikdo další už ale nepřidal ani půlku.
Ivoš Sedlák byl pod tlakem už od zahájení a podlehl útoku ve střední hře, zatímco Eda Kouřil na začátku střední hry přišel o pěšce, za kterého nebyla dvojice střelců dostatečnou kompenzací, a na postup soupeřova volného pěšce nakonec doplatil v koncovce lehkých figur. Honza Fidler měl dlouho hezkou pozici s velkou prostorovou převahou, ale několika tahy se o celou výhodu připravil a vytvořil si jen slabiny, jichž soupeř využil. Ostatní stáli nějakou dobu přijatelně, ale soupeři je postupně přetlačili. Porážku jsme sice trochu čekali, ale tento výsledek si za rámeček určitě nedáme. :)“

ŠK Kunštát – Slavia Boskovice 0 : 3
Boskovičtí splnili očekávání a v poklidu si pohlídali vítězství s „outsiderem“ soutěže.

ŠK Sokol Tišnov – Sokol Rudice 2 : 3
Z mého pohledu se naše první vítězství nerodilo vůbec lehce. Svou partii jsem pokazil hned v úvodu, kdy jsem nechal obrovskou díru v obraně a tak bílý využil penaltu a skóroval. Po výhře Michala Rady a Daneše Polácha byl stav 1:2, po remíze Lubomíra Plašila s Drahošem Nejezchlebem a Martina Ševčíka, vyhrál Vítězslav Crhonek a byl stav 2: 4 pro Rudici (hosty). Domácí Aleš Býtešník se v lepší pozici zalekl ubývajícího času na hodinách a nabídl Jirkovi Klinkovskému remis, ten ji přijal a bylo zpečetěno vítězství Rudice! Poslední partie se dohrávala bez vlivu na celkový výsledek a domácí Ladislav Čepeš černými proti Janu Matuškovi prosadil dvojici volných pěšců až na pole proměny a snížil na nejtěsnější prohru domácích.

Partii J.Matuška (Rudice) – L.Čepeš (Tišnov) přihlíží tišnovští P.Štěpánek, J.Šilha a L.Plašil.

ŠK Jevíčko – ASK Blansko 1 : 2
Blanenští potvrdili roli favorita – na všech šachovnicích měli „elově“ silnější hráče, ale byla to pěkná dřina.