Po zadání hesla sociální setrvačnost (dále jen s.s.) do Wik. objevíme definici vcelku srozumitelnou, aniž si ovšem v prvním okamžiku uvědomujeme, jak dalece tento jev ovlivňuje naše běžné každodenní životy… Uváděcí odbočka: Jako malému děcku mi rodiče předpláceli časopis Mateřídouška, později. Ohníček. Doma jsme měli ještě předplaceny dlouhé roky sobotní Rudé právo a týdeník Katolické noviny (KN). V předinternetové době prostě bylo samozřejmostí číst a předplácet si noviny. Proč zmiňuji zrovna tuto okolnost? Krystalicky průzračný příklad s.s., uvádějí sociologové právě na předplatném novin. Vlivem této „setrvačnosti“ není abonent schopen roky a roky odběr předplaceného titulu vypovědět, resp . změnit abonmá za jiné. Tento úkon někdy dokonce provede až po jeho smrti někdo z pozůstalých… Ani proměna necenzurovaných KN konce šedesátých let v prorežimní servilní plátek let sedmdesátých, nepřinutila moje rodiče předplatné vypovědět. Jako vlastní případ této setrvačnosti uvádím třicetileté předplatné sobotních LN. Ani změna vlastníka, úprk kvalitních redaktorů a přerod těch zbývajících v užitečné idioty před devíti lety mě nedonutily předplatné zrušit. Odebírám je až do jejich hořkého konce. Taková je síla sociální setrvačnosti. Mezi další příklady ve kterých s.s. hraje větší či menší roli patří např. lopotné zavádění technických vynálezů do praktického života, či setrvávání (hlavně žen) v nefunkčním manželství…
A nyní příklad s.s. v krajských šachových soutěžích JMK: Již několik let je evidentní, že současný model 3×10 družstev v KPII je naprosto nevyhovující a je potřeba jej změnit. Přesto se to stále (právě vinou jakési setrvačnosti) nedaří. Na vině je očividně několik faktorů. Sešněrovaný, málo pružný soutěžní řád, přes ten ale „nejede vlak“, s tím nic nenaděláme. Dále tu máme (dle mého názoru) neakceschopnou STK, která – ač disponuje velkými pravomocemi, v této věci samostatně nekoná, resp. koná jenom to, co je jí nařízeno. No a konečně jsou na vině vedoucí šéfové a bafuňáři jednotlivých oddílů. Situace, která se bude (už pokolikáté?) opakovat(?): Konference zaúkoluje STK provést anketu na téma změna organizační struktury krajských soutěží – ano nebo ne? Sejde se množství ospalých, nepříliš relevantních odpovědí šéfů jednotlivých oddílů – chtěl bych vidět, jak proběhnou ty oddílové ankety či hlasování a – zase se nic nezmění. STK pomíjí právě ten zásadní efekt vyplývající z definice s.s., že totiž: „…změna je produkována silou, zatímco opozice vůči změně je tvořena setrvačností, což je tendence udržovat současný stav…“ Čili jinými slovy prosadit změnu vyžaduje určitou sílu (a tu není STK schopna vyvinout), kdežto k jejímu zabránění stačí pouze pasivní přístup – nečinit nic. Hlavní to důvod, proč ke změně organizační struktury soutěží v JMŠS doposud nedošlo. Důkaz tohoto tvrzení? Na tomto webu jsem četl již hodně diskusních příspěvků horujících pro změnu systému, ale ani jeden pro jeho zachování. Prosím proto některého z vedoucích družstev, který v anketě hlasoval pro zachování současného stavu, aby se na tomto místě proti tomuto příspěvku vymezil a zveřejnil (pod svým plným jménem), v čem spatřuje výhodu současného stavu a důvod, proč nic neměnit. Už se nemohu dočkat, až se to konečně dozvím.
S odvoláním na výše napsané: Prosím STK – již žádnou anketu!!! Navrhuji: Je v plné pravomoci STK doplnit rozpis soutěží družstev roč. 2024/25 bod 4 v podbodu 7 (postupy a sestupy) o variantní ustanovení 7b) pro případ, že příští ročník bude hrát KPII už pouze 24 družstev. A na únorové valné hromadě už pouze předloží ke schválení návrh na snížení počtu družstev. Pokud by neprošel (musely by ovšem zaznít nějaké argumenty), platilo by stávající znění 7a), pokud ano, konference by dále rozhodla, zda se bude hrát 2×12 – 11 kol nebo 3×8 – 7 kol plus 3 kola nadstavba prvních čtyř a 5-8. K tomuto kroku může STK přikročit do 1. října, je na to tedy relativně ještě dost času. Není to nic proti ničemu, bod 4/7 může být variantní trvale, toto řešení by pouze umožnilo hrát KPII s 24 družstvy už od ročníku 25/26.
Pavel Šťastný
Dovolte mi odpovědět na vaše otázky.
V anketě jsem hlasoval pro stávající stav.
Jak proběhla oddílová diskuze vám taky odpovím. Probral jsem toto s kapitány všech družstev a na základě této diskuze jsem hlasoval jak jsem hlasoval.
Zdůvodnění: Anketa tak jak byla udělána dala na výběr 4 možnosti:
a) stávající stav – šlo by zlepšit
b) 2×12 – nejhorší varianta (proč vysvětlím později)
c) 3×8 – horší než stávající
d) jiné – ideální variantu si dokážu představit, ale zde může být cokoliv i návrhy které jsou ještě horší než b) a c). Navíc bude mít určitě nejméně hlasů.
Jak se bude anketa na konferenci vyhodnocovat? Dle mne bude předložena varianta s nejvíce hlasy ke schválení.
Jak vidíte možnost d), která jako jediná v mých očích je zlepšení, ale určitě neprojde (a taky se tak v anketě stalo). Z ostatních je nejmenší zlo stávající stav.
Základní myšlenkou na KPII je pro mě: „Ať ji hraje dlouhodobě co nejvíce družstev (a tím pádem hráčů).
Pokud chci změnu musím si položit několik otázek, stejně jako každý kdo bude rozhodovat.
Základní myšlenkou na KPII je pro mě: „Ať ji hraje dlouhodobě co nejvíce družstev (a tím pádem hráčů). Proto budou u mne odpovědi následující.
1) 2 skupiny nebo 3 skupiny? – otázka je spíše pro vedoucí oddílu či pro kapitány než pro kohokoliv jiného- Za mne jednoznačně 3 z důvodu dojezdových vzdáleností (náklad jak časový tak finanční).
2) Hrát více kol nebo méně?- V počtu 7-11 kol je mi osobně jedno, která varianta nastane, ale chápu, že zde každý hráč má na toto svůj názor.
3) Omezit počet družstev nebo ne?- Za mne jednoznačně ne.
Za mne zásadní otázka. Která u mne rozhoduje.
Zdůvodnění: V případě, že snížíme tabulkově počet družstev, tak tím pošleme „nadbytečná“ družstva ( k dnešnímu dni 3 družstva) do okresu. Okresy v současné době hrají nejčastěji pětičlenná družstva. Tím pádem se pravděpodobně hráči těchto družstev již nikdy nesejdou, aby opět mohli hrát KPII.
V současnosti nevidím jako problém, že máme 30 míst ( 3×10 ) a 27 družstev. Z dlouhodobého hlediska to problém bude. Protože až budeme mít 3×6 družstev, tak to bude špatně. Ale ne proto, že budeme mít neobsazená místa, ale protože budeme mít málo družstev. Že je v současnosti soutěž prakticky nesestupová mi také nevadí.
Největší vadou současného systému je jeho nepružnost. Kdy se dle stanov (nebo soutěžního řádu?) projeví jakákoliv změna až po téměř dvou letech- neboli změna schválená na konferenci 2025 se projeví až v ročníku 2026/2027 (opravte mne prosím, pokud se mýlím). Proto případná změna musí být provedena s výhledem 5-10 let.
Na základě výše uvedeného je mnou preferovaná změna podobná té navržené panem Šťastným (a neměl bych problém návrh pana Šťastného podpořit-pokud nedojde k násilné redukci počtu družstev).
Upravit soutěžní řád variantně (při 30 tabulkových družstvech)- zajišťující to aby se hrálo vždy 8-12 kol.
a) 24-30 družstev- 3 skupiny -každý s každým jednokolově
b) 18-23 družstev – 3 skupiny -základní část každý s každým + nástavba
c) méně než 18 družstev – každý s každým dvoukolově
Zde chápu, že může nastat situace, že se až v červenci dozvíte jestli se od října bude hrát 8 kol nebo 11 kol. Což může být pro některé družstva problém se zajištěním hrací místnosti.
Počty družstev pro každou variantu jsou proto otázkou diskuze.
Osobně bych současný stav, kdy se nedaří naplnit 10 a někdy ani 9 týmů, hodnotil jako ne úplně šťastný. Případnou změnu je ovšem nutné velmi dobře zvážit, abychom se vyhnuli změně k ještě horšímu .
Ohledně změn rozpisu soutěže je současný systém určitě rozumnější. Nelze rozehrát soutěž a až na jejím konci se dozvědět, jak se bude hrát další ročník => kolik týmů bude z aktuální sezóny sestupovat/postupovat atp.
Pokud bych měl hlasovat za zachování současného systému nebo hrát 2×12, budu pro zachování současného stavu z důvodu výrazně nižších dojezdových vzdáleností a menšího počtu kol (konec soutěže v únoru je pro mě lepší než v březnu/dubnu). Když by se hrálo 3×8 bez nadstavby, já budu jen pro :-D.
Souhlasím, že současný systém vedení je extrémně nepružný, ale nelze to změnit silou. Nutností je obsáhlá diskuse napříč hráči, oddíly, okresy, kraji i svazem. Zásadní otázkou totiž je, proč soutěže družstev upadají. Osobně mám podezření, že se v současné podobě začínají přežívat, noví hráči prostě nechtějí trávit celý den jednou partií… A pokud to tak je, pak redukce počtu družstev nic nevyřeší. Může nastat stejná situace jako při první redukci KPII, tedy pár let plný počet a poté opět neobsazená místa… Konečně, redukovaná soutěž počítá s 24 týmy a to není o moc menší počet než hraje soutěže dnes (kdy navíc může hrát každý kdo se přihlásí).
…uznávám, pane kolego Boháčku, bod 3.4.5 Soutěžního řádu spíše nelze než lze interpretovat variantně. Bylo by to asi příliš kreativní a při prvním protestu by následoval náraz. Vycházím pouze ze zkušeností ze st. tenisu, ten je v tomto ohledu daleko pružnější. Dle jeho SŘ (čl.311) lze před sezónou vypisovat počet skupin variantně podle (velmi) proměnlivého počtu přihlášených (zejména v OP). Jinak by to ani nešlo.
…co se týče dojezdových vzdáleností, doporučoval bych těm oddílům a družstvům, co se jim zdají v rámci KPII příliš velké, vrátit se do okresních přeborů. Zvláště pokud hráči nechtějí trávit s jednou partií celý den! Okresní přebor, to je podle mého názoru ta pravá soutěž, ve které mladí hráči získají zkušenosti a už od šachu neodejdou. OP se může ostatně hrát v nedělním dopoledni rychlejším tempem, dokonce i formou dvou partií. Řekl bych, že okresní přebory byly třemi skupinami kápédvojky tak trochu vytunelovány a současny stav v KPII je toho přímým důsledkem. Argumenty menší dojezdové vzdálenosti vs. neochota hráčů jsou proto dosti nekompatibilní, spíše v rozporu a hovoří ve prospěch snížení počtu družstev a skupin, nikoliv pro jejich zachování.
„…Je důležité nalézt klíčovou otázku…“ Takto poučuje starý bezskrupulózní intrikán, stálý tajemník sir Arnold, mladšího bezskrupulózního intrikána, stálého tajemníka sira Humphreyho, ve skvělém sitcomu Jistě pane ministře (díl Partajní hrátky). Komentovat politiku a neznat tento seriál je podobné, jako neznat vyjmenovaná slova a pokoušet se psát román… Zpět ke KPII: Jak by, pane Boháčku, podle Vás měla ta široká diskuse napříč všemi světovými stranami vypadat? Kde by ta diskuse měla proběhnout? V Zemské knihovně? V nějakém restauračním zařízení? Nebo zde, na tomto webu? Kolik hráčů ho navštěvuje? Řekl bych, že z vedoucích družstev tak polovina? Měla by to být zase nějaká anketa vedoucích nebo hlasování všech hráčů na soupiskách? Povinná nebo dobrovolná? Kdo by tu diskusi inicioval a ujal se jejího moderování? Kdo by (konečně) rozhodl, jestli byla diskuse dostatečně široká a je nebo není důvod ke změně?? Daleko více si myslím, že termín „široká diskuse“ je téměř synonymem pro termín „sociální setrvačnost“. Čili jinými slovy navrhujete zase neudělat nic. Další otázky: Je současný stav permanentního podstavu družstev v KPII tak evidentně tristní, že je nutné přistoupit k reorganizaci? Nevyhovuje tento stav vedoucím družstev, protože ze soutěže vlastně defacto nelze sestoupit? Je premisní myšlenkou ochota hráčů hrát a k zápasům dojíždět o něco více kilometrů nebo sportovní hledisko? Jakou vypovídající hodnotu měly dosavadní ankety? Nevypovídaly spíše o osobních stanoviscích a pohodlí vedoucích, než o tom, jaký to vidí většina hráčů? Příliš mnoho otázek a bohužel nemáme k dispozici žádný šachový NERV nebo důchodovou komisi, kteří by poradili. Právě na příkladu české důchodové reformy bych demonstroval neúčelnost „širokých diskusí“. Ta probíhá již 34 roků a – skutek utek… Někdo prostě tu sílu musí vyvinout, jinak ke změně nedojde . STK JMŠS je pasivní, individuální výkřiky tohoto typu toho také moc nesvedou, skoro nikdo je nečte. Klíčová otázka(?) Kdo tedy dá k reorganizaci ten rozhodující počáteční impuls?