Bleskovky Zdeňka Páska pokračovaly také ve druhém letním měsíci, a sice 5.8.2023. Síly si přišlo změřit 25 šachistů, což byl vskutku nečekaně vysoký počet. Z toho bylo hned osm nováčků, přičemž o nejvýraznějším z nich je i nadpis tohoto článku. Hrálo se tentokrát švýcarským systémem na 13 kol, tempo hry 2x 3 minuty + 2 vteřiny / tah si hráči odhlasovali u prezence v poměru 17 : 8 proti klasickému 2x 5 minut.
Výsledky naleznete na chess-results, fotogalerii pak na Zoneramě Břeti Eichlera a k dispozici je také 13 partií zapsaných skvělým Janem Kalendovským.
I přes letní období hodně pršelo a protože ani teplota nepřesáhla 20°, mohlo se v salonku Bowlingu Brno dobře hrát. Ceny byly i tentokrát rovnoměrně rozdělené na finanční (700-600-500-300-200-200) a věcné, tedy hrálo se o celkem 12 cen.
Horké chvilky jsem zažil po prvním odehraném kole, kdy jsem na upozornění Karla Glacnera zjistil u posledního (lichého) hráče Jana Vojty nulu, což bylo v losovacím programu SwissManager již předvoleno. Paradoxně, jelikož obvykle bývá v tomto programu (logicky) předvolena jednička. Nulu jsem v součinnosti s Michalem Šípkem a Radkem Skoumalem nedokázal změnit ani po několika pokusech o zrušení s opětovným nasazením, naopak začaly přibývat nečekané chyby, např. „vyhození“ některých hráčů (Šípek, Svobodová). A když jsem se nedovolal ani Pepovi Bednaříkovi, nezbylo mi, než po 20 minutách nahrát turnaj z flashky znovu. Naštěstí jsem měl větší část účastníků připravenu již z domu, takže jsem musel dopsat pouze osm hráčů, kteří přišli bez přihlášení. Po navolení jedničky a barvy prvnímu nasazenému hráči (dle odehraného 1. kola) již nasazení proběhlo naštěstí stejně, a tak se po zadání výsledků 1. kola mohlo, po 30 minutovém intermezzu, začít hrát 2. kolo. Mimochodem, pokud by se toto stalo některému z rozhodčích, nelze po nasazení 1. kola již měnit údaj o bodech za obdržené volno. Tedy uložit si před losováním kopii. Pepa mi pak vše vysvětlil až večer a byť jsem se domníval, že mě ve SwissManageru už nemůže nic překvapit, stále se učím. Všechno zlé ale může být k něčemu dobré a účastníci si tak mohli alespoň trochu více popovídat. Turnaj již poté pokračoval hladce a nakonec skončil přesně podle harmonogramu ve 13.00. Tak aspoň částečné zadostiučinění. A jaký byl jeho průběh?
Ratingovým favoritem byl Milan Smištík (2293), ale na Milanovi je patrná delší herní pauza, a tak byl jen jedním z více hráčů vedoucí skupiny. Do té patřili také autor těchto řádků IM Neklan Vyskočil, FM David Holemář, WIM Nataša Richterová, Ondřej Havelka, Dmitry (Dima) Vasilenko a trochu překvapivě také kroměřížský Miroslav Beneš. A skutečně nebylo žádného lídra, který by všem utíkal. Naopak se často stávalo, že byl momentálně vedoucí hráč nemilosrdně sražen, a tak rozhodly pevné nervy v závěru turnaje. Ty měl nakonec nejpevnější Ondřej Havelka z extraligové Hošťálkové, který poté, co si prošel údolím stínů v partii se mnou (v koncovce s čistými dvěma pěšci navíc jsem si nechal vyšachovat koně), již závěrečná tři kola dovyhrával a s 10,5/13 proťal cílovou pásku jako první. Druhé místo obsadil s 10/13 solidně hrající FM David Holemář (Šachový klub Moravská Slavia), který prohrál pouze s vítězem. No a třetí skončil, podobně jako minule, Dima Vasilenko s 9,5/13.
„Bramboru“ si odnesla nejlepší žena v turnaji WIM Nataša Richterová (TJ Náměšť nad Oslavou), pro kterou to byla premiéra a která měla proti Dimovi nepatrně horší pomocné hodnocení (tedy rovněž 9,5/13). Na 5. místě skončil dobře hrající Míra Beneš z Kroměříže, který získal 9/13 a měl lepší vzájemnou partii se mnou. No a já jsem nesehrál úplně nejlepší turnaj, nicméně jsem mohl mnohé zachránit v 9. kole, kdy jsem po velmi dobré hře postupně přehrál Ondru Havelku a v koncovce K+V+J+6p – K+V+S+4p jsem měl jasně vyhranou pozici, navíc s trochu lepším časem. Stačila však chvilka nepozornosti, kdy jsem ztratil po většinu koncovky dominantního koně a rázem bylo po partii. A tak alespoň finiš vyšel dobře (3/3), když to hned v kole následujícím odnesl Dima Vasilenko.
S odstupem 1,5 bodu následoval na 7. místě Milan Smištík z Moravské Slavie, k němuž se se stejným bodovým ziskem 7,5/13 přidal třetí nováček Eda Meduna jr. z konkurenční Lokomotivy Brno. Ze stejného klubu měl nejlepší pomocné hodnocení ze sedmibodových nadějný Václav Buchta, následován dalšími šesti hráči se stejným bodovým ziskem.
Zbylé věcné ceny si ale mohli odnést pouze tři z nich, což na 10. – 12. místě nakonec vyšlo trojici Michal Šípek (Jezdci Jundrov), Václav Fencl (Duras) a Jan Vojta (nereg.), který se tak stal čtvrtým v turnaji oceněným nováčkem.
Trochu smůlu měli WFM Míša Svobodová, Břeťa Eichler, Karel Glacner (všichni 7/13) a nejlepší hráč s 6,5 body Renda Přibyl, který mj. porazil vítěze turnaje. I to svědčí o vyrovnanosti těchto klání, jejichž počátek sahá až do roku 1999. Budiž toto výzvou pro všechny, kteří si tento tradiční turnaj dosud nepřišli vyzkoušet.
Zmíním ještě početnou znojemskou výpravu (5 hráčů) vedenou Radkem Skoumalem a také další nováčky, kterými byli Jaromír Krystl (Lokomotiva Brno), Vojtěch Hertl, Marek Šenkyřík (oba neregistrovaní) a 13-letý znojemský benjamínek Vilém Zahumenský. Mimochodem, počet hráčů zúčastnivších se Bleskovek Zdeňka Páska na Bowlingu Brno v Líšni (od 5.9.2020, s covidovými přestávkami celkem 20 turnajů), stoupl již na 178. Pěkné číslo, že?
Tolik tedy k srpnovému turnaji. V tom příštím budeme hrát 2. září 2023 od 9.30 a pokud nebudete zrovna na dovolené a budete mít chuť a čas, přijďte si zahrát pohodový turnaj s příjemným cenovým fondem. A pokud přijdete, dozvíte se také zajímavou novinku, chystanou od příštího roku.
Pěkný prázdninový turnaj, zajímavý popis jeho průběhu, kvaitní fotografie a obdivuhodně vysoký počet partií zapsaných panem Kalendovským. Samá pozitiva, ale alkohol do rukou juniora nepatří!
Václav Fencl
Nadpis mě inspiroval k jazykovému koutku. Omlouvám se. I za to, že jsem se turnaje nezúčastnil, protože jsem se věnoval své druhé zálibě/profesi. Na jedné svatbě jsem totiž vytvářel hudbu (na housle).
Novičok (rusky новичок, česky „nováček“) je řada nervově paralytických látek, které byly podle Jonathana B. Tuckera vyvinuty v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století.[1][2] Jedná se údajně o čtyři[3] různé látky, přičemž tři jsou v tekutém stavu a čtvrtá je prášek. Podle Tuckera jsou to organické sloučeniny fosforu a fluoru, konkrétně fluorofosfáty, s paralytickým účinkem. Tyto látky se liší jak způsobem výroby, tak způsobem bojového užití. Pod vedoucím projektu Pjotrem Kirpičovem údajně vzniklo několik set modifikací látek tohoto typu.[3][4]