Nedávný článeček M. Hurty, v němž byl zmíněn nejúspěšnější československý šachista 70. a 80. let minulého století Vlastimil Hort, ve mně vyvolal notnou dávku nostalgie. V životě jsem zažil několik velkých sportovních tragédií. Tou bezpochyby největší byla v mých klukovských očích v březnu 1969 prohra našich hokejistů na MS se Švédy 0:1. Stačila remíza a stali jsme se po 20 letech mistry světa. Podařilo se až o tři roky později…

Jenom o stupínek nižší smutek a zklamání jsem prožíval o osm let později. Po legendárním zápase o mistra světa Fischer – Spasskij v Reykjavíku (1972) byly šachy nebývale populární. O pět let později byl Vl. Hort v životní formě a v měsíci lednu 1977 (12.1.2023 oslaví 79 narozeniny) dosáhl svého maximálního ratingu 2620 bodů. Jeden ze čtvrtfinálových zápasů o právo vyzvat mistra světa Anatolije Karpova se tehdy uskutečnil rovněž v islandském hlavním městě. K postupu stačilo opravdu málo… Pro ty mladší, kteří o tehdejších (šachových) časech mají jenom mlhavé či dokonce žádné povědomí v příloze výstřižky z Čs. šachu.