Ani v listopadu se nezastavil seriál bleskových turnajů na Bowlingu Brno v Líšni. Po slavnostním říjnovém turnaji si nyní přišlo zahrát skromnějších 14 hráčů, což mohlo být dáno respiračními chorobami nebo souběžně hraným KP družstev mládeže, kterého se kromě mládežníků účastnili jako vedoucí družstev i někteří z našich pravidelných účastníků. Hrálo se tedy systémem každý s každým a jako hrací tempo si hráči tentokrát odhlasovali poměrem 9 : 5 to klasické 2×5 minut. A jak turnaj dopadl?
Výsledky naleznete tradičně na chess-results, fotogalerii pak na Zoneramě Břeti Eichlera.
Hrálo se o čtyři finanční ceny (500-400-300-200) a pět věcných, tedy pouze pět hráčů přišlo zkrátka. Příjemné prostředí salonku na Bowlingu Brno a nepříliš vlídné počasí venku bylo naopak ideálním pro hru.
Turnaj byl vyrovnaný a před posledním kolem měli FM David Holemář, moje maličkost IM Neklan Vyskočil a Filip Nezval svorně 10,5/12. David poslední partii vyhrál a já hrál zrovna proti Filipovi, přičemž pro vítězství v turnaji musel jeden z nás zvítězit. Korektní partie ale skončila ve věžovce spravedlivou remízou, a tak se výsledkem 11,5/13 mohl radovat David. Já měl při remízové vzájemné partii s Filipem lepší druhé pomocné hodnocení (SonnenBorn), končím tedy druhý a Filip třetí (oba 11/13).
Nemuselo tomu však být, kdyby… David hrál totiž v předposledním 12. kole bílými figurami proti Tomáši Pospíšilovi a stál v koncovce úplně na prohru. O chvíli později mu soupeř vyměnil jeho jedinou figuru (věž) a už mu zůstalo jen pár pěšců. Tomáš měl střelce, hodně pěšců a dotahoval si pěšci a+h dvě (!) dámy. Mohl si to dovolit, měl ještě dobrou půlminutu na hodinách. Jenže – když došel pěšcem na h1, zapomněl ho vyměnit za dámu a zmáčkl Davidovi hodiny. David okamžitě vyreklamoval nepřípustný tah (před turnajem jsme odhlasovali prohru už při prvním prohřešku) a já jako rozhodčí, který stál přímo u toho, musel jeho nárok uznat. Bylo mi Tomáše líto (a svých nadějí také), ale pravidla se musí dodržovat. David tak tuto partii kuriózně vyhrál a tím nakonec i celý turnaj. Tomáš byl přirozeně naštvaný a nezůstal pak ani na vyhlášení. David mu ale při vyhlášení slíbil revanš v podobě panáka, tak pokud Tomáš čte tyto řádky, nechť v prosinci určitě přijde a nezanevře na nás. K sobě uvedu, že jsem prohrál asi po pěti měsících teprve druhou partii, a to s Andrejem Součkem z Kuřimi. Partii jsem měl sice dobře rozehranou na pozici i čas, ale pak jsem nějak „usnul“ a i přes závěrečné zrychlení jsem prohrál na čas o jednu vteřinu. Nicméně Andrejovi gratuluji, bojoval statečně a výhru si zasloužil.
Na 4. místě skončil Ladislav Urbanec, a to díky vítězné vzájemné partii nad Vlastíkem Chládkem (oba 9,5/13). Vlastík si přišel zahrát po půl roce a hrál velmi dobře. Mimochodem, po skončení turnaje jsme mohli s Petrem Piskem, který se přišel podívat na závěrečné boje, pozorovat Vlastíkovo umění na golfovém hřišti, konkrétně na „neřešitelné“ Venuši. Za touto pěticí již zela veliká propast.
Na 6. – 8. místě se ziskem 6/13 umístila trojice Jan Pokorný, Petr Fiala, který jakožto neregistrovaný hráč zaznamenal pěkný úspěch a Jan Brož z Durasu. Posledním oceněným byl na 9. místě již zmíněný Andrej Souček z Kuřimi, který uhrál 5/13.
Turnaje se rovněž zúčastnil 85-letý Vendelín Hafrovič z ŠK 64 Brno, který je snad od nepaměti nedílnou součástí brněnských šachových turnajů, o nichž činí pravidelné záznamy do své papírové podoby. Tentokrát se nechal „ukecat“ ke hře, aby nás byl sudý počet a kromě uhrané remízy s Janem Pokorným málem způsobil senzaci v předposledním 12. kole, kdy měl na lopatě Filipa Nezvala. Jak jsme se ale po turnaji shodli s Vlastíkem a Petrem, Vendelín vypadá i po těch mnoha letech až neuvěřitelně stále stejně, jako by zde zub času ani neexistoval.
Tolik tedy k listopadovým Páskům a pro ty prosincové si určitě vyhraďte volný čas. Hrát se bude v sobotu 3. prosince od 9.30 a na základě Vlastíkova pozvání také o hodnotné ceny.