Dáša Zamarská objevila v přehledu pohřbů brněnského krematoria následující zprávu. Pátek 26.11.2021, 12:30: Točev Dosi, ročník 1941, Modřice. To bohužel vylučuje všechny pochybnosti. Zemřel jeden z nejúspěšnějších brněnských šachových manažerů, trenér, činovník a hlavně skvělý člověk se zlatým srdcem a věčně dobrou náladou, Dosi Točev.
Jak se dočteme v přílohách od Jana Kalendovského, poprvé se jméno Dosi Točeva jako nadějného dorostence objevuje ve druhé polovině 50. let. Poté se na dvě desetiletí přesunul do severních Čech a věnoval se zaměstnání v oblasti výpočetní techniky. Po návratu do Brna se stal úspěšným trenérem a organizátorem mamutích mládežnických turnajů v Tatranu Bohunice.
Hvězdný čas Dosiho Točeva přišel na začátku 21. století. Po dočasném odchodu Jiřího Vachka ze šachových funkcí ho přesvědčilo několik přátel, aby vzal post předsedy Lokomotivy Brno. Ta tehdy prožívala jedno ze svých těžkých období, družstva sestupovala, akutně chyběly finance i hrací prostory. Díky svým kontaktům a manažerských schopnostem se Dosimu podařilo přesunout oddíl do obrovských a luxusních prostor tehdy jednoho z největších českých hotelových a zábavních komplexů v Bobycentru. Bobycentrum vzniklo v roce 1993, brzy nato zkrachovalo a v roce 2003 je vydražil děčínský šachista a podnikatel Daniel Šorm.
Nic ale není zadarmo. Podmínkou majitele bylo, aby v Bobycentru vzniklo šachové centrum a non-stop kavárna, které budou každodenně kypět šachovým životem a přinesou co nejdříve špičkové sportovní výsledky.
Z manažera se tak Dosi stal šachovým dělníkem. Pamětníci si jistě vzpomenou na dlouhé role papíru s rozepsanými akcemi den po dni na několik měsíců dopředu, na skvělé soutěže od nejmenších dětí, přes výkonnostní šachisty až po velmistrovské turnaje a finále MČR mužů, na prudce rostoucí počet členů i družstev po fúzích s dalšími oddíly a bohužel občas i na nevrlý výraz hotelového personálu při pohledu na každodenní hemžení velkých i malých šachistů mezi movitými hosty špičkového hotelu.Většina pamětníků se asi shodne, že nic podobného v Brně nezažila a musí před schopnostmi Dosiho hluboko smeknout.
Pro sezónu 2004/2005 dojednal Dosi přesun části šachistů tehdy končící hvězdy předchozích ročníků extraligy Hagemannu Opava do Brna. O rok později Lokomotiva jen těsně a s notnou dávkou smůly nezískala mistrovský titul. Co se nepodařilo mezi muži, vynahradil si Dosi jako vedoucí družstva alespoň mezi dorostenci. S nimi získal extraligový titul v sezóně 2011/2012.
Rozhovor s Dosim Točevem z roku 2006 nejen o extralize a nejen o Bobycentru si můžete přečíst zde.
Později se Dosi stal místopředsedou Jihomoravského svazu, jezdil na celostátní konference, ale jeho doménou zůstalo trénování. Vedl šachové kroužky na řadě škol a opakovaně je přivážel do krajského kola Přeboru škol i do celostátního finále.
Je možné, že tohle všechno stihl jediný člověk a většinou už jako důchodce? Nepochybně to bylo proto, že Dosi měl šachy rád a měl rád šachisty. Když se díval na partie svých svěřenců, většinou to bylo s úsměvem na rtech. Přitom byl Dosi přímý a otevřený člověk. Uměl i nepříjemné věci říkat na rovinu, ale vždy to bylo s noblesou, z níž každý vycítil, že mu jde jen šachy a není v tom nic osobního ani malicherného.
Milý Dosi,
kdykoliv jsme se potkali na turnaji, vždy to bylo s úsměvem a srdečným potřásáním rukou. Lidé jako Ty dělají svět krásnějším a zůstávají v srdcích, i když už nejsou mezi námi.
