Městský přebor se chýlí ke konci. Zbývají ještě dvě kola. V tom devátém nás z Lokomotivy čekal „zájezd“ do střediska Důchodců v Lesné na Ibsenově ulici 2, kde má již řadu let svoji hrací místnost VSK Univerzita Brno. K Univerzitě mám dobrý vztah, již v roce 1968 jsem patřil k jejím prvním členům, kteří dokázali za necelých pět let postoupit z Městské soutěže do 1. ligy (dnes extraliga). Před několika lety mne získal pro Univerzitu jako hosta pan Absolín, ale když jsem v jednom zápase ve vyhrané pozici (průběh byl divoký) dal pozici se dvěma pěšci více panu Komprdovi za remízu, přestal mi kapitán Absolín důvěřovat a přestal mne stavět. Nemohl jsem si tento osobní úvod odpustit a po dnešní své partii očekávám od mých dávných kolegů něco jako medaili, nebo aspoň poděkování – za poslední rok jsem jim snesl ze tří her tři vajíčka (prohry s pány Zerdaloglu, Rokosem a dnes Renatou Vaculíkovou)! Možná by postačilo i „čestné členství“… Pokračování v příloze.