Milan Kratochvíl z Lokomotivy Brno mistrem České republiky v rapid šachu, Lukáš Kuchynka z ŠK Hustopeče a Karolína Zavadilová z Durasu Brno vicemistry – to je výsledek, který na mistrovství ČR mládeže do 10, 12 a 14 let probíhajícím tuto sobotu a neděli v Sedlčanech nečekal ani ten největší optimista.
Největší šok způsobil všem přítomným Milan Kratochvíl v nejstarší kategorii do 14 let. Malou senzací už se stala jeho výhra s nejvýše nasazeným Janem Krejčím z Litovle (ELO 2212!) ve 4. kole. Když však Milan i v dalších kolech vyhrával partii za partií a před závěrečným utkáním měl před svými pronásledovateli dvoubodový náskok, všichni hráči i trenéři při pohledu na tabulku jen nevěřícně kouleli očima. Na každého však jednou dojde, v posledním kole ukončil Milanovu vítěznou sérii třetí nasazený a třetí v celkovém pořadí Martin Dvořák z Postoupek. Katastrofálně začal turnaj pro loňského mistra ČR do 12 let Lukáše Kuchynku. Po prohře hned v prvním kole s hráčem o bezmála 500 ELO bodů slabším, zapůlil ve druhém kole se soupeřem dokonce o 650 bodů chudobnějším. Pak však nastartoval na plné obrátky, porazil své hlavní konkurenty Krejčího (Litovel) a Pechu (Frýdek-Místek) a dorazil do cíle na stříbrné pozici, o půlku buchholze před bronzovým Dvořákem.
12. místo Martina Vrzala z Poštorné podtrhlo náš nečekaně skvělý výsledek v této kategorii.
Nejstarších dívek do 14 let bylo jen 12 a tak se řešil obvyklý problém, jaký zvolit systém. Vyhrála standardní varianta spojení s nižší kategorií H12, byť některým by se více zamlouvalo přidat nejstarším slečnám 2 kola a hrát systémem každá s každou. Mladší slečinky do 12 let si však na diskriminaci rozhodně nestěžovaly. Suverénní vítězkou spojeného turnaje se stala dvanáctiletá Karolína Němcová z Prahy, které zdatně sekundovaly stejně staré Magdalena Miturová (Frýdek-Místek) a Helena Grussová (Klášterec nad Ohří). Čest starších dívek zachraňovaly ostřílené Šárka Valešová ze Starého Města a Kamila Říhová z Říčan. Jižní Moravu reprezentovaly brankovické Iva Čuprová (5. místo v D14 – tam se asi čekalo o maličko více) a Radka Čermáková (6. místo v D12 – to odpovídá nasazení).
Chlapci do 12 let byli letos naší nejslabší kategorií. Vít Sedlář z Bučovic skončil na 17. místě, Marek Zicha z Lokomotivy Brno a Martin Hemzal z Tatranu Poštorná se dokonce usadili až na samotném dně turnajové tabulky.
Chlapci do 10 let měli suverény v boršickém Luďku Volčíkovi (8,5/9!) a teprve sedmiletém Jakubu Půlpánovi z Chrudimi. 9. a 10. místo Jiřího Musila z Lokomotivy Brno a Jana Vaverky ze Zastávky jsou velmi dobrým výsledkem. Nedařilo se Michalu Lapúnikovi (Lokomotiva Brno).
V kategorii dívek do 10 let jsme měli 2 želízka v ohni – první nasazenou Karolínu Zavadilovou z Lokomotivy Brno a loňskou medailistku Lucii Kuchynkovou z ŚK Hustopeče. Obě také prokazovaly své kvality až do 4. kola, kdy je los svedl dohromady. Obě slečny jsou sice nerozlučné kamarádky, ale v partii si nic nedarovaly. Úspěšnější v požírání materiálu byla tentokrát černá Karolína. Ta v následujících kolech ztratila už jen 2 remízy s Eliškou Johnovou z Hořic a Kamilou Stránskou z Teplic. Bohužel Johnová Stránskou porazila a to rozhodlo o jejím prvenství před Zavadilovou. Lucie Kuchynková sice vyhrála na buchholz, ale na body skončila až čtvrtá. Škoda, medaili by si určitě zasloužila. Překvapením bylo 8. místo Martiny Štěpničkové z Tatranu Poštorná, která vyniká výborným taktickým postřehem, ale ještě větší zbrklostí. Spotřeba 3-5 minut na celou partii byla spíše pravidlem než výjimkou. Její oddílová kolegyně Bára Vražinová rozdávala a rozdávala a když výjimečně soupeřku obrala, tak zase patovala a patovala.
Hostitelem mistrovství byl šachový klub KDJS Sedlčany. Záhadná zkratka znamená Kulturní dům Josefa Suka, kde má oddíl svou klubovnu (a směrem od kulturního domu k náměstí pak vitrínu s pozvánkou do svého klubu a výsledky – to už se dnes hned tak nevidí). V sále kulturního domu se také turnaj hrál. 152 hráčů bylo na hranici kapacity sálu a tak nejmenší slečny do 10 let nalezly azyl v klubovně v suterénu. Prostorné přísálí a vestibul obsadili trenéři a rodiče (někteří si dokonce zahráli i v doprovodném rapid turnaji dospělých), děti se po partiích vyřádily v parčíku před kulturním domem. Slunce svítilo, stromy šuměly, auta prakticky nejezdila, no prostě pohádka. Ředitel turnaje Petr Havelka byl mužem na svém místě, věcným, nenápadným, ale připraveným vyřešit jakýkoliv problém. Igelitky pro každého hráče s krásným puzzle Středočeského kraje a se sýry značky Hermelín a Lučina, jichž jsou Sedlčany domovem, byly rozhodně něčím navíc oproti standardu těchto mistrovství. Sponzorovaná trička za stovku s emblémem mistrovství šla také velmi dobře na odbyt.
Totéž co o hlavním pořadateli se nedá zcela jednoznačně povědět o hlavním rozhodčím Oldřichu Sládkovi, který sice měl nepochybnou autoritu i přehled o všem dění (tady všechna čest), ale v jednom okamžiku mu píšťalka pískla falešně a následná hlasitá výměna názorů s otcem jedné z hráček (mimochodem šachistou úrovně KM) a emotivní rekonstrukce událostí před napjatými zraky celého sálu (některé děti si už mohly myslet, že si dospělí začnou vyměňovat názory i důrazněji než jen slovně) mu na popularitě nepřidala. Zvláště když se začalo šeptat, že dívenkou, jíž rozhodnutí rozhodčího přiřklo půl bodu, byla jeho svěřenkyně. V podstatě šlo o klasickou reklamaci remízy v časové tísni. Bílá reklamovala, že se soupeřka nesnaží o výhru. Rozhodčí své rozhodnutí odložil a po pádu bílého praporku skutečně usoudil, že se černá nesnažila o výhru. Pozice však byla ostrá a šachovnice plná figur (dámy, věže, střelci, hromada pěšců). Černé se dalo vyčíst leccos (např. že v blicce ztratila kvalitu), ale o nějakém opakování tahů nemohlo být ani řeči. V podstatě by takto šla vyreklamovat remíza v každé pozici, kdy má strana s horším časem materiální převahu, poznamenal kdosi trefně. Odvolací komise byla stejného názoru a výrok rozhodčího o remíze zrušila.
Druhým malý zádrhelem, na němž už ovšem rozhodčí nenese vinu, byla kapacita jídelny (10min od hracího sálu). Téměř 200 hráčů, trenérů, rodičů a pořadatelů bylo zjevně nad její možnosti. Hladové postávání podél stěn jídelny a ostříží pozorování, u kterých stolů se strávníci chystají pozřít poslední sousto, se pro ty déle hrající stalo každodenním rituálem. Ke cti pořadatelů i sedlčanského SOU je třeba říci, že jídlo bylo velmi dobré a ceny více než slušné. Ubytování v Domově mládeže tohoto SOU bylo solidní, překvapovaly zejména maxirozměry čtyřlůžkových pokojů, kam by se bez problémů vešly ještě další dvě postele. K dispozici byly televize na patrech, kulečník a hřiště s umělým povrchem, kde se kopalo do mičudy až do černočerné noci.
Komu zbylo i pár chvil na prohlídku Sedlčan a nezůstal u poznávání pohostinských zařízení, nelitoval. Malebné náměstí se skvostnou radnicí, hradbami obehnaný děkanský kostel, jehož věž shlíží na Sedlčany nepřetržitě už 750 let, rozlehlé městské muzeum připomínající mj. všudypřítomného Josefa Suka, který žil a tvořil v Křečovicích u Sedlčan (kde je přístupný památník se stálou expozicí ze skladatelova života), to vše stojí za výlet nejen šachový.
V přiloženém zip. souboru naleznete kompletní výsledky MČR a 3 fotografie – společnou fotku všech tří jihomoravských medailistů, křenící se Lucii Kuchynkovou a Karolínu Zavadilovou s diplomy a vyhlášení nejmladší kategorie dívek D10. Výsledky naleznete i na stránkách pořadatele MČR ŠK KDJS Sedlčany.