Jihomoravského šachového Oskara by si letos jednoznačně zasloužil brněnský velmistr Tomáš Polák. Po letním vítězství ve velmistrovském turnaji VIII. kategorie Skanska Brno 2005 a stříbrné medaili na MČR v rapid šachu v Pardubicích získal bronzovou medaili na špičkově obsazeném MČR bleskové hře na pražském Žofíně.
11 velmistrů a 16 mezinárodních mistrů a mistryň bylo opět mlýnem, v němž dostat se do čtyřčlenného vyřazovacího finále bylo i pro špičkové reprezentanty typu Orala či Štočka jen velmi vzdáleným snem. Jediným suverénem byl David (tedy pro většinu účastníků stále ještě „Davídek“) Navara. Jeho fenomenální aktivní poziční hra většinou převálcovala soupeře ještě dříve, než se mohl dostat do časové tísně. Ďábelská zahájení typu Blumemfeldova gambitu byla na denním pořádku, takže se diváci rozhodně nenudili. První šachovnice se totiž hrála na pódiu a přenášela (díky Petru Zálešákovi z Prušánek) na obrovské plátno, které bylo výborně viditelné i z nejzadnějších řad. Navara jako první nasazený hrál všechny (!) své partie na pódiu a v základní části zvítězil s 1,5 bodovým náskokem neuvěřitelným ziskem 11/13. Své teritorium na pódiu si také náležitě hlídal. Když zrovna nehrál, neustále kroužil rychlým krokem okolo hracího stolku a musel-li sejít dolů (např. když na pódium usedla druhá semifinálová dvojice nebo finalisté turnaje mládeže), kroužil alespoň okolo schodů vedoucích na pódium. Ke cti je mu třeba přičíst, že když některý ze soupeřů znechucený porážkou „pozapomněl“ postavit figury do základního postavení, David to bez mrknutí oka udělal za něj.
Při neúčasti dvou velkých favoritů Zbyňka Hráčka a Vlastimila Babuly (oba hráli pohár se svým německým zaměstnavatelem Werder Bremen) byla trojice dalších postupujících ve hvězdách. Postup Miloše Jirovského se čekal, ale Tomáš Polák a Jan Bernášek určitě příjemně překvapili i sami sebe. Zvláště Tomáš hrál vyloženě v pohodě, v základní části jako vůbec první odpůlil na pódiu Davida Navaru (viz přiložený snímek). Dokonce se zdálo, že hraje i „pro diváky“. V semifinále s Jirovským i v zápase o třetí místo s Bernáškem se opakovaně vyhýbal opakování tahů a cíleně směřoval na soupeřovu branku. Párkrát mu to i nevyšlo a soupeř z těžké obrany vyrazil do protiútoku nebo Tomáše „shodil“, ale to už k bleskovkám patří. Rozhodně se bylo na co dívat, k postupu do finále nechybělo mnoho.
Finálový duel Navara – Jirovský (oba Mahrla Praha, expředseda ŠSČR Milan Paulovič a další četní příznivci tohoto klubu si doslova mnuli ruce) dopadl zcela jednoznačně 2:0. Navara prostě letos neměl konkurenci. Zápas o 3. místo mezi Polákem a Bernáškem měl podobně jednoznačný průběh. Odevzdaný junior Bernášek stál ve všech partiích mizerně na šachovnici i na hodinách. O jediné vzrušení se postaral jeho soupeř, když ve vyhrané pozici a s minutou na hodinách k dobru tak usilovně přemýšlel, jak partii ukončit, až odevzdal jednotahově figuru a ještě se nechal shodit na čas. Celkové vítězství Poláka 2:1 to ale nemohlo nijak ovlivnit.
Z ostatních se skvěle na 9. místě umístila nejlepší žena Olga Sikorová. Jihomoravský krajský přeborník Ladislav Urbanec skončil přesně v polovině startovního pole na 20. místě, což při síle turnaje není nijak špatný výsledek. V posledním kole porazil svého brněnského kolegu velmistra Pavla Blatného a odsunul ho na 27. příčku. Čestné 39. místo obsadil Václav Chládek, jemuž jako významnému příznivci (nejen) jihomoravského šachu přidělil ŠSČR divokou kartu.
Stejně jako loni zaujala maximální korektnost vystupování všech hráčů. Žádné létající figurky, žádné zuřivé bušení do hodin a shazování soupeře za každou cenu, žádné protesty. Byl to dobrý turnaj. Jediného nepříjemného překvapení se účastníci dočkali po vyhlášení výsledků, když je pořadatelé cca v 16,30 vyzvali k opuštění nejen hlavního sálu, ale celé budovy Žofína, aby mohli připravit večerní program. Ještě, že bylo venku tak příjemné babí léto.
Konečné výsledky naleznete na stránkách ŠSČR.
Na přiloženém snímku zkouší velmistr Polák (vpravo), zda by si „Davídek“ nedal říct. Inu nedal, přes lehký nátlak bílého udržel Navara s přehledem vyrovnanou pozici a v posledních sekundách se soupeři gentlemansky shodli na remíze. Byla to první Navarova remíza v turnaji.
